ESD :
Jsou-li ustanovení směrnice bezpodmínečná a dostatečně přesná, lze z těchto ustanovení, nebyla-li ve stanovené lhůtě přijata prováděcí opatření, dovolávat proti všem národním ustanovením se směrnicí neslučitelným, pokud ustanovení směrnice vymezují práva, jichž se jednotlivci vůči státu domoci. V tomto případě směrnice nebyla dostatečně konkrétní, takže dotčené osoby nemohou u národních soudů svá práva proti státu vymoci, nebyla-li ve stanovené lhůtě přijata prováděcí opatření. Ale na druhé straně nárok na náhradu škody od členského státu je nezbytný zejména tehdy, je-li – jako v tomto případě- plný účinek práva ES závislý na jednání státu a přitom, v případě nečinnosti státu, nemají jednotlivé osoby možnost domoci se před vnitrostátními soudy svých subjektivních práv založených právem ES. Členský stát musí odpovídat za ztrátu a škodu, způsobenou jednotlivcům v důsledku porušení práva ES – tedy je zde povinnost členského státu, jakoby sekundární, nahradit škodu v případě že neimplementuje směrnici. Podmínka k dosažení účinku směrnice : založena práva jednotlivců, stanoven obsah práv, porušení + kauzální nexus.