Akty orgánů Společenství (sekundární právo) – jednotlivé druhy pramenů
Legislativní akty org. Spol. – vznikají na základě zřizovacích smluv, výčet : nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení a stanoviska
= zdálo se, že jde o taxativní výčet aktů, nicméně ESD dvůr vydal rozhodnutí, které rozšířilo tyto předchozí akty o akty sui generis = inominátní akty (např. Usnesení Rady). Dle ESD jsou i usnesení způsobilá vyvolat právní následky – tedy také patří k aktům sekundárního práva.
Pramenem práva jsou také tzv. obecné zásady právní. Ty vytváří ESD tím, že selektivně vybírá z ústavních pramenů, mezinárodních smluv a z rozhodovací činnosti soudu pro lidská práva. Ocitají se na úrovni primárního práva. Konstatní judikatura ESD neobsahuje všechna rozhodnutí.
nařízení = má obecnou závaznost, akt normativní povahy závazný ve všech svých částech a bezprostředně použitelný ve všech členských státech i na úrovni Společenství
– jde o nadnárodní akt, v této podobě zaváděn na vnitrostátní úrovni,
– znění je platné na území všech členských států,
– nabývá účinnosti dnem uváděným v něm, jinak 20 dnem po jeho zveřejnění,
– publikace v Office Journal v řadě L (legislativa) další existují C (court) a T (tribune),
– prostředek unifikace práva,
– působí vertikálně od ES k členským státům, také účinek horizontální (mezi jednotlivci = FO a PO, může jít o osobu z nečlenského státu, která se usadila v EU)
– není nutná ani přípustná žádná vnitrostátní implementace