Vznik věcných břemen
Vznik věcných břemen
Věcná břemena vznikají
1) Původním nabytím – většinou
2) Odvozeným nabytím
Způsoby vzniku:
1) písemnou smlouvou
– smlouva musí obsahovat dohodu o obsahu předmětu věcného břemene a vyjádření vůle účastníků, že uzavírají smlouvu s právními účinky
– k nabytí práva odpovídajícího věcnému břemenu je nutný vklad do katastru nemovitostí (u nemovitostí evidovaných)
Subjekty oprávněné zřídit věcné břemeno smlouvou:
a) vlastník nemovitosti
b) další osoby, pokud jim toto právo přiznává zákon
– věcné břemeno lze zřídit k celému pozemku nebo k jeho části (např. průchodu, průjezdu)
Trvání věcného břemene: většinou na dobu neurčitou, ve vztahu k osobám může být i na
dobu určitou.
2) na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví
– věcné břemeno vzniká okamžikem smrti zůstavitele
– subjektem je pouze FO – testátor (ten kdo vyhotovil závěť)
– oprávněným subjektem může být PO i FO
– při neexistenci dědice přechází věcné břemeno na stát
Příklad: zůstavitel může v závěti uvést, že dědic jeho nemovitosti (rodinného domu), je povinen poskytnout doživotní bydlení jeho družce
3) schválenou dohodou dědiců
– jeden dědic se zaváže, že druhému bude poskytovat určité plnění
– tato dohoda se uzavírá u soudu
