Vztah práva Evropské unie a ústavního práva ČR. Pravomoc a působnost státního orgánu.

37. Vztah práva Evropské unie a ústavního práva ČR. Pravomoc a působnost státního orgánu.
Myšlenka federalismu v její tradiční podobě směřující k řešení složitých problémů národů společné bezpečnosti , humanitárních vztahů , ale i ekonomických zájmů nachází v současnosti novou podobou v procesech integrující se Evropy. Tento proces má řadu ústavněprávních aspektů , které dovolují tyto jevy posuzovat jako ústavní jevy nadnárodní , multinacionální apod.
Současná EU spojující státy Evropy směřuje podle všeobecného názoru k určitému typu federativního ( pevnějšího ) spojení. Ústavy jako tradiční dokument je ve své podstatě organizací systému veřejné moci. Vznikl jako určitá sebeorganizace , seberegulace národů a systémů a dosud vyjadřuje nedotknutelnost vnitřní , ale i případný vztah k systémům vnějším ( nadnárodním ). Ústavní systémy členských států EU se stávají otevřenějšími , kdy ústavy reflektují nejen na nadnárodní právo , ale i na vzniku společných nadnárodních institucí. Ústavy přitom neztratily charakter národního dokumentu , do textu ústav se však postupně prosazuje úprava postupu , kterým se země přihlašuje k nové nadnárodní moci včetně případného přenosu suverenity. Tento postup bývá buď :
zprostředkovaný – rozhodování parlamentů při ratifikaci smluv či postoupení suverenit
přímí – referendum o zásadních či dílčích otázkách vztahu státu k nadnárodní unii
Způsob vyjadřování je v plné kompetenci národních ústavních systémů.
V souvislosti s předpokládaným vstupem ČR do EU byla v červnu 2002 přijata takzvaná euronovela Ústavy ČR , která by měla řešit vzájemný vztah komunitárního práva a právního řádu ČR. Dle článku 10 Ústavy mohou být mezinárodní smlouvou přeneseny některé pravomoci orgánů ČR na mezinárodní organizace nebo instituce. K této ratifikaci je třeba souhlasu parlamentu , nestanoví-li ústavní zákon , že je třeba k ratifikaci souhlasu daného referendu. Vláda má za povinnost pravidelně a předem informovat o otázkách souvisejících se závazky vyplývajícími z členství ČR v mezinárodní organizaci nebi instituci. Komory parlamentu se vyjadřují k připravovaným rozhodnutím takové mezinárodní organizace nebo instituce způsobem , který stanoví jejich jednací řády.
Nutno ještě podotknout , že EU postrádá základní prvek ke svému osamostatnění na zakládajících státech , takzvanou kompetenci. Orgány EU si tedy nemohou samy rozšířit okruh svých pravomocí bez výslovného zmocnění zakládajících států , tedy novelizaci zakládajících smluv.