Druhy řízení před Ústavním soudem ČR. Odpovědnost státu a veřejné moci, druhy této odpovědnosti.
řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů:
-> návrh na zrušení zákona jsou oprávněni podat: prezident; skupina nejméně 41 poslanců nebo 17 senátorů; senát ÚS v souvislosti s ústavní stížností; ten, kdo podal ústavní stížnost; obecný soud; plénum ÚS
-> návrh na zrušení jiného právního předpisu nebo ustanovení: vláda, skupina 25 poslanců nebo 10 senátorů, senát ÚS v souvislosti s ústavní stížností; ten, kdo podal ústavní stížnost; zastupitelstvo kraje a plénum ÚS
-> rozhoduje se nálezem – vyhoví-li -> zruší daný předpis nebo ustanovení dnem, který v nálezu určí – ex nunc
existují i řízení o dalších návrzích – ale velmi zřídka (=> o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora; o ústavní žalobě proti prezidentovi, a další obsažené v čl. 87 odst. 1)
Odpovědnost státu a veřejné moci , druhy této odpovědnosti
Stát je v podmínkách fungující koncepce právního státu v zásadě jediným subjektem , který může konat jen to , co mu právní předpisy určují , stanoví či umožňují. Stát je jediným subjektem disponujícím systémem donucovacích prostředků.
Odpovědnost státu :
morální – demokratický stát plní úkoly ve veřejném zájmu
politická – parlament zastupuje zájmy občanů
právní – odpovědnost za výkon úkolů státních orgánů
disciplinární – odpovědnost zaměstnance veřejné správy
Součástí odpovědnosti je též možné stanovení sankcí za nesplnění uložených povinností. V systému odpovědnosti státu je sankcionována ústavně právní ( uvolnění z funkce , odvolání ) a disciplinární ( finanční postih , přeložení ) odpovědnost.
