Právo svobodného projevu náboženství nebo víry, ústavněprávní obsah.

Právo svobodného projevu náboženství nebo víry, ústavněprávní obsah.
Jde v podstatě o speciální konkretizaci svobody náboženského vyznání upraveného čl. 15. Pokud výkon těchto práv neomezí zákon z důvodů ochrany veřejné bezpečnosti a pořádku , zdraví a mravnosti , práv a svobod druhých , pak osoba může náboženství nebo víru vykonávat :
samostatně nebo s jinými
soukromě nebo veřejně
bohoslužbou , vyučováním , náboženskými úkony zachováváním obřadu
listina tedy výslovně upravuje formy výkonu náboženské víry , čímž částečně předurčuje i konkretizaci zákony. Stejně tak předurčuje výkon kolektivního výkonu náboženství či víry v podobě církví a náboženských společností atd. Toto je konkretizováno v zákoně O svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností a dále v zákoně , o registraci církví a náboženských společností.
Možnost projevovat víru a sdružovat se k projevu víry podle čl.16 obsahově souvisí svoboda projevu v čl.17 a také s obecnou sdružovací svobodou v čl.20 , i když tato práva zařazena posléze mezi právy politickými.
Listina zakládá plnou autonomii církví a náboženských společností v oblasti jejich vnitřní správy současně s garancí zákazu státních zásahů do vnitrostrukturní , personální či jiné kreativní vnitřní činnosti těchto sdružení. Jedná se tedy o typ veřejnoprávně uznané samosprávy. Tím , že jsou církve a náboženské společnosti registrovány , je zajištěna neporušitelnost obecného ústavního a právního řádu.
Listina umožňuje vyučování náboženství na státních školách.

Koncepce politických práv podle Listiny.
Politická práva
Status negativus : právní norma o tom nezasahovat , chránit přirozená práva
Status pozitivus : právní norma umožňující , jsou to práva poskytovaná , která se zavazují plnit
Politická práva přecházejí od individua do prostoru. Je to o společenských vztazích. Politická práva si vyžadují demokratický režim. Jsou poskytována a jednotlivec a je může ale nemusí využít ( nárok na účast ve volbách , právo na sdružování ). Veřejná moc si vyhrazuje právo na dohled nad nimi a to z důvodu ochrany demokracie. Z listiny vychází určitá prováděcí úprava ( např. u sdružování v církvích , spolcích atd. ). Listina chrání jednotlivce před tím sdružením. Zakládá také i práva spolků , politických stran a nikoliv pouze jednotlivce.
Politická práva : svoboda projevu , shromažďování , sdružování , právo ustavovat politickou moc volbami.