A. Dílčí závazky
Jejich předpokladem je, že každý spoludlužník je zavázán, respektive každý spoluvěřitel je oprávněn toliko co do svého dílu a že plnění ze ZPV vyplývající je dělitelné takovými díly, jakými jsou jednotlivé subjekty ZPV zavázány či oprávněny. Každý ze spoludlužníku respektive spoluvěřitelů má co do svého podílu stejné právní postavení, jako by byl jeho dlužníkem, respektive věřitelem samotným.
B. Solidární závazky
Solidarita dlužníků i věřitelů je dána tehdy, je-li tak stanoveno právním předpisem, dohodnuto smlouvou, nebo vyplývá-li to z povahy závazku.
Funkce pasivní solidarity spočívá v tom, že se jí zvyšuje jistota věřitelovy pohledávky a dále v tom, že se věřiteli ulehčuje uplatnění pohledávky před soudem. Solidarita dlužníků vzniká, jsou-li spoludlužníci zavázání témuž věřiteli splnit celý dluh společně a nerozdílně.
Tam, kde došlo k zániku závazku bez uspokojení věřitele došlo k zániku závazku pouze mezi věřitelem a tímto spoludlužníkem a věřitel může nadále požadovat plnění na ostatních spoludlužnících.
Splnil-li některý spoludlužník víc, než kolik na něj připadá, náleží mu proti ostatním spoludlužníkům právo následného postihu, jež spočívá v možnosti dotyčného spoludlužníka požadovat od ostatních náhradu podle jejich podílů.
Solidarita věřitelů vzniká tehdy, má-li více spoluvěřitelů vůči dlužníkovi společnou pohledávku s tím, že každý z nich může požadovat od dlužníka splnění celé pohledávky, a ten je povinen mu ji uhradit. Spoluvěřitelé se mezi sebou vypořádají dle svých podílů.
