41. Potírání mezinárodní zločinnosti (terorismus, organizovaný zločin, extradice)

obecné MP neukládá zvláštní závazky v oblasti výkonu jejich trestní pravomoci – stát nemusí stíhat jakékoliv činy, může ponechat bez trestu činy jinak trestné podle jeho práva páchané na území jiného státu

státy převzaly některé speciální povinnosti ke spolupráci M smlouvami k potírání zločinnosti přesahující státní hranice a nemohou být účinně postiženy bez M spolupráce – – trestání i činů nespáchaných na jejich území, pachatele vydávat k potrestání, neudělovat jim azyl, M spolupráce výměnou informací a součinností policie

úmluvy o potírání otroctví, obchodu s otroky, ženami a dětmi, penězokazectví, obchod s narkotiky, pornografie, teroristické činy, válečné zločiny, zločiny proti míru a lidskosti, zločiny genocidia, rasové diskriminace, apartheid

výrazem spolupráce států v boji proti trestné činnosti s mezinárodním prvkem – – Mezinárodní organizace kriminální policie (INTERPOL) – založena 1923

úlohou rozvoj spolupráce a koordinace stíhání pachatelů trestných činů
podle stanov se nesmí zabývat trestnými činy politické, náboženské, vojenské nebo rasové povahy

úkolem Interpolu je koordinovat kriminální vyšetřování mezi policiemi členských států
Interpol získal statut stálého pozorovatele při OSN

dva hlavní orgány – Valné shromáždění, Výkonný výbor – rozhodovací a dohlížecí pravomoci, dále pak Generální sekretariát (Lyon, FR) – administrativně technický orgán, v těsném kontaktu s národními ústřednami – zajišťování M policejní spolupráce, financovány a obsazovány členskými státy

EUROPOL – organizace pro policejní spolupráce mezi členy EU
vedle závazků smluvních ke stíhání kriminality M významu, i pravidla obecná – postih zločinů podle MP (genocidium, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny…) – stíhány mezinárodními trestními tribunály nebo státy na základě principu univerzality
s protiprávní činností jednotlivce někdy souvisí činnost států (příkazy, organizace)

MP úprava terorismu
může být podněcován státy proti jiným státům – státní terorismus (přímo, nepřímo)
znakem M terorismu – mezinárodní prvek (únos letadla jinde než je registrováno)
neexistuje jednotná definice

zpravidla politická motivace, cílem většinou vyvolání strachu a donucení státu
smluvní úprava

Úmluva o trestných činech spáchaných na palubě letadel (Tokijská úmluva z r. 1963) – – první mnohostranná smlouva

dále např. M úmluva proti braní rukojmí (1979)
úmluvy ke snížení zneužití prostředků a materiálů používaných teroristy – př. Úmluva o fyzické ochraně jaderných materiálů (1973)

Mezinárodní úmluva o potlačování teroristických bombových útoků (1997) – snaha definovat obecné znaky terorismus (protiprávní výroba nebo odpálení výbušnin)
Mezinárodní úmluva o potlačování financování terorismu
nebezpečí jaderného a radiologického terorismu – snaha o úpravu po 11. září – Mezinárodní úmluva o potlačování činů jaderného terorismu – první smlouva zabývající se nekonvenčním terorismem

společným znakem M smluv – povinnost stíhat, popřípadě vydat pachatele (závazek extradice)
zaměření na spolupráci států proti potírání terorismu – někdy ale státy nepotlačují terorismus dost intenzivně, nebo dokonce podporují přímo nebo nepřímo teroristickou činnost

úloha RB v boji s terorismem
rezoluce OSN – přijetí názoru, že podpora terorismu může být základem pro jednání RB podle kapitoly VII Charty (Libye, Súdán) – možnost použití síly (čl. 42)
rezoluce RB 1373 po 11. září – normativní prvek – všechny teroristické činy – ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti
rezoluce ukládá všem státům povinnost předcházení a potlačování financování terorismu, zdržení se jakékoliv formy podpory
výzva ke spolupráci a výměně informací
terorismus může být také důvodem využití práva státu na sebeobranu

mezinárodní organizovaný zločin
rozdíl mezi terorismem a organizovaným zločinem – ale úzká souvislost
teroristé spolupracují s organizovaným zločinem (zbraně, falešné doklady, finance)
cílem organizovaného zločinu nejsou politické, ale ekonomické (nelegální podnikání)
Úmluva OSN proti transnacionálnímu organizovanému zločinu (2000) – cílem předcházení organizovanému zločinu a boji s transnacionálním organizovaným zločinem
trestné činy:
– účast v organizovaných zločineckých skupinách
– praní špinavých peněz
– korupce
– bránění spravedlnosti

předpokladem aplikace úmluvy – páchání organizovanými zločineckými skupinami
Úmluva OSN proti korupci – předcházení korupce ve veřejném sektoru (neprůhledné zadávání veřejných zakázek), ale i v soukromém sektoru (průhlednost vedení účetnictví)
má být stíháno aktivní i pasivní úplatkařství

vydávání pachatelů trestných činů (extradice)
vydání osoby státem, na jehož území se nachází, jinému státu na jeho dožádání, k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu
obecné MP – zásadně neukládá povinnosti státu pobytu k extradici – závazek vzniká většinou na základě dohody (ad hoc, zvláštní extradiční smlouva, smlouva o právní pomoci nebo extradiční doložka v mnohostranné smlouvě)
extradice i bez smluvních závazků – na základě M zdvořilosti – určitá pravidla:
– stát nevydává vlastní příslušníky, ledaže by se k tomu výslovně zavázal
– zásada oboustranné trestnosti (u obou právních řádů)
– zásada speciality (vydání pro určitý trestný čin) – nemůže být stíhán pro jiný trestný čin
– nevydávání politických provinilců (neplatí pro atentáty na představitele státu, zločiny proti míru, válečných zločinů a zločinů genocidia)
o vydání pachatele může žádat:
– stát na jehož území ke spáchání trestného činu došlo
– domovský stát pachatele
– stát proti němuž byl čin namířen

povinnost extradice: Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia, Úmluva o potlačování protiprávního zmocněn se letadel (nebo trestní řízení v daném státě), Dohoda o stíhání válečných zločinů