35. Mezinárodněprávní úprava občanství (rozsudek MSD z r.1955 v případu Nottebohm)

státní občanství
většina výhod pro jedince z MP plyne z toho, že je občanem určitého státu – stát by měl jako suverén dbát na dodržování MP jinými členy M společenství
zprostředkuje jedinci výhody, které pro něj vyplývají z MP, případně jsou-li mu upírány, má nárok na diplomatickou ochranu
státní občanství je trvalý právní závazek mezi jednotlivcem a určitým státem – obsahem vzájemná práva a povinnosti stanovená VP
svou podstatou je institutem VP, ale MP s ním nejen počítá, ale spojuje s ním i určité právní důsledky
obsah i podmínky nabytí nebo ztráty – určuje zásadně VP

nabývání státního občanství
volnost VP omezena obecnými zásadami a platnými M smlouvami – Haagská úmluva o některých otázkách střetů zákonů o státním občanství (1930) – věcí každého státu stanovit svým zákonodárstvím, kdo jsou jeho občané – musí být uznány ostatními státy, pokud jsou v souladu s M úmluvami, M obyčejem a všeobecně uznávanými právními zásadami v oboru státního občanství
obecná zásada obyčejového práva: stát může jedinci přiznat státní občanství jestliže mezi nimi existuje užší faktický vztah (genuine link):
– narození – ius soli nebo ius sanquinis
– naturalizace – nabytí státního občanství cizincem nebo bezdomovcem, k němuž došlo později než při narození
■ na základě vzniku rodinného svazku (sňatkem)
■ udělením cizinci na jeho žádost – podmínkou existence užšího vztahu osoby ke státu – případ Nottebohm (1955) – př. bydliště osoby na území státu po určitou dobu nebo rodinné vztahy ke státním občanům dotyčného státu
– opce – projevem vůle zainteresované osoby – volba mezi několika státními občanstvími – na základě VP – váže účinek nabytí státního občanství na jednostranné prohlášení zainteresované osoby nebo na základě M smlouvy (nejčastěji v souvislosti s postoupením části státního území)
– repatriační smlouvy – umožňují vystěhovalcům nebo jejich potomkům naturalizovaným v jiném státě návrat do státu původu
– hromadná změna státního občanství – výjimečně v souvislosti s přesídlením (transferem) obyvatelstva – na základě Postupimské dohody
– občanství EU – nenahrazuje, ale doplňuje státní příslušnost členského státu
právo občana EU, který pobývá v člen. státu, jehož není státním příslušníkem, volit a být volen v obecních volbách
právo na území třetích států na diplomatickou ochranu kteréhokoli členského státu
petiční právo k Evropskému parlamentu

Evropská úmluva o občanství
– každý má právo na příslušnost
– snaha vyhnout se vzniku bezdomovectví
– nikdo nesmí být zbaven příslušnosti
– vznik ani zánik manželství nemá automaticky vliv na druhého manžela
– zákaz diskriminace

zánik a ztráta státního občanství
nejsou upraveny zvláštním pravidlem obecného MP, řídí se VP – možnost převzít závazky z M smluv

důvody: smrt, propuštění ze státoobčanského svazku a odnětím státního občanství
– propuštění – na žádost občana, který současně má nebo nabude jiného státního občanství nebo který založil rodinný svazek s cizím státním příslušníkem
– odnětí – v případě vstupu do vojenské nebo jiné veřejné služby cizího státu, jeho dlouho trvajícího pobytu v cizině nebo chování poškozující vitální zájmy domovského státu – může být i trvalé povahy, na základě rozhodnutí soudního nebo správního orgánu
ČR – nikdo nemůže být zbaven státního občanství proti své vůli

dvojí státní občanství (bipolité)
různost VP pravidel – 1 osoba 2 nebo více státních občanství – spory (zejména v oblasti diplomatické ochrany) – nežádoucí jev
podle obyčejového práva: osoba s několikerým státním občanstvím se nemůže dovolávat svého jiného občanství vůči státu, jehož je také občanem
třetí stát považuje za občana pouze jednoho státu – volba podle efektivity (těsnější vztah)
ČR – rozhodující občanství, které bylo nabyto naposledy
snaha řešit M smlouvami – Úmluva o omezení případů vícerého občanství (1973) – příslušníci strany smlouvy, kteří svobodnou volbou nabydou občanství jiné strany smlouvy naturalizací, znovunabytím a volbou, a jsou plnoletí, pozbývají původní občanství – výjimky: nabytí manželstvím, narozením na území

případ Nottebohm – původně Němec, 1905 se odstěhoval do Guatemaly, 1939 navštívil Evropu a dostal Lichtenštejnské občanství – chtěl získat status neutrálního občana v době války, 1940 se vrátil do Guatemaly, 1943 v důsledku válečných opatření nucen Guatemalu opustit, 1955 – Lichtenštejnsko požadovalo restituci a kompenzaci od Guatemaly (v rámci diplomatické ochrany) – MSD zamítl, protože nebyl opravdový vztah mezi ním a Lichtenštejnskem – nesplňoval podmínku trvalého pobytu po dobu 3 let a hlavně ho motivovala pouze otázka osobního prospěchu a ochrany Lichtenštejnska