17. Výklad mezinárodních smluv

myšlenkové postupy, jimiž se podle pravidel poznání, zejm. logických a jazykových, zjišťuje skutečný smysl ustanovení MS a jejich právní účinky
– k výkladu oprávněn každý, koho se MS právně týká:
o autentická interpretace – pouze smluvní strany společně – odlišný výklad = spor:
o dohoda (výměna diplomatických nót, případně konkludentně)
o rozhodčí nebo soudní orgán – závazný výklad pro strany sporu, závazný pouze enunciát a nikoliv jeho zdůvodnění
pro výklad malý význam nauka – míšení lege lata a lege ferenda
o interpretace – dříve používání jedné ze tří metod:
o subjektivní metoda – rozhodující je úmysl, skutečná vůle stran v době sjednání MS
o objektivní metoda – rozhodující je text MS bez ohledu na vůli stran
o teleologická metoda – rozhodující je účel a cíl smlouvy
o obecné interpretační pravidlo (čl. 31 VÚ)- kodifikovaná vykládací pravidla jsou normativní povahy a interpret je povinen se jimi řídit: zjišťování úmyslu stran z textu smlouvy (vychází z názoru, že text smlouvy odráží úmysl, vůli stran), a to:
– odst. 1: použitím základních interpretačních postupů:
o v dobré víře – vyplývá přímo z širší nadřazené zásady pacta sunt servanda
o v souladu s obvyklým významem, který se dává výrazům ve smlouvě
– tj. gramatický výklad
o obvyklý význam použitých výrazů zjišťovat v souvislosti, v kontextu
– tj. systematický výklad
o s přihlédnutím k předmětu a účelu smlouvy

– odst. 2: použije se: – celý text smlouvy (+ event. přílohy)
o + veškeré dohody, ke kterým strany dospěly při sjednávání M smlouvy
o + veškeré písemné akty, které strany vydaly v souvislosti s uzavřením M smlouvy

– odst. 3: nutno vzít v úvahu také:
o veškeré pozdější dohody mezi stranami, pokud se týkají interpretace M smlouvy
o + pozdější praxi při aplikaci M smlouvy, která svědčí o určité dohodnuté interpretaci smluvními stranami
o + každé relevantní pravidlo MP aplikovatelné mezi stranami
o + doplňkové interpret. prostředky (když to nestačí k jednoznačnému výkladu) – čl. 32:
– přípravné práce = veškeré materiály, které jsou v nějaké míře průkazné pro průběh vzniku konečného znění M smlouvy – diplomatická korespondence, zápisy z jednání, přijaté nebo odmítnuté návrhy účastníků, memoranda, usnesení konference, …
– okolnosti uzavření smlouvy = jakékoli faktické okolnosti, které mohou být průkazné pro úmysl stran v době uzavření smlouvy
o výklad smluv sepsaných ve více jazycích (čl. 33):
– cílem je zjistit smysl abstraktní smlouvy jakožto vyjádření shodné vůle stran, nikoli jejích jednotlivých jazykových znění
– všechna autentická znění mají zásadně stejnou platnost
– domněnka, že podle souhlasné vůle stran mají všechny autentické texty stejný smysl
– cílem výkladu je nalezení tohoto smyslu, který odpovídá úmyslu stran
– postup:
o 1. srovnávání jednotlivých textů + použití všech přípustných interpretačních postupů (základních i doplňkových) – pokud stále rozpor – ad. 2
o 2. výklad, který nejlépe sbližuje všechny texty se zřetelem k předmětu a účelu smlouvy