Základní zásady trestního řízení
Tyto zásady jsou vymezeny jak v Ústavě, tak i v Listině základních práv a svobod a rovněž přímo v trestním řádu. Vedle nich se v trestním řízení uplatňují i zásady organizace soudnictví, upravené jednat v Ústavě a také v zákoně o soudech a soudcích.
Základní zásady trestního řízení jsou tedy základnou na níž je postavena úprava všech ustanovení upravující toto řízení a jejich uplatňování je tedy zárukou zákonnosti celého řízení a východiskem pro správný výklad jednotlivých ustanovení trestního řádu a jejich aplikace v praxi.
1. Zásada zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností
– jedná se o vůdčí zásadu vyjadřující jeden z cílů trestního řízení, podle niž orgány činné v trestním řízení postupují tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Znamená to, že o vině obžalovaného nelze rozhodnout jen na základě určité pravděpodobnosti.
2. Zásada řádného zákonného procesu
– cílem trestního procesu je pravdivé zjištění skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, přičemž toto skutkové zjištění nesmí být nikdy nadřazeno zásadě řádného zákonného procesu, neboť to vede ke snaze docílit zjištění pravdy za každou cenu, tedy i za cenu porušení zákona.
