Vznik závazkových právních vztahů (ZPV)

ZPV vznikají ze stejných právních důvodů jako občanskoprávní vztahy. Právní důvody vzniku ZPV:
– Úřední rozhodnutí státních orgánů, zejména soudu (rozhodnutí soudu) – Obecně jde o případy, kdy zákon poskytuje příslušnému státnímu orgánu, zejména soudu, oprávnění založit závazkový právní vztah.
– Právní úkony (smlouva) – U jednostranných právních úkonů se tedy na rozdíl od smluv jako obecných zavazovacích důvodů – uplatňuje zásada uzavřeného počtu jejich typů, což znamená, že jednostranné právní úkony zakládají, mění či ruší ZPV pouze tam, kde normy občanského práva s nimi tento právní následek výslovně spojují.
– Protiprávní úkony (zavinění – civilní delikty), Dle způsobeného výsledku se protiprávní úkony rozlišují na: způsobení škody a způsobení jiného protiprávního výsledku.
– Jiné právní důvody stanovené zákonem – kvalifikované události s nimiž zákon právní následek spojuje. Událost je často spojená s protiprávním staven vedoucím ke vzniku odpovědnostního ZPV, což je praktické zejména v případech tzv. objektivní odpovědnosti za škodu. Protiprávní stav zakládající ZPV může být vyvolán i lidským chováním.
Subjekty závazkových právních vztahů (ZPV)
Subjekty ZPV mohou být tytéž subjekty, jež mohou být subjekty občanskoprávních vztahů vůbec, tj. osoby fyzické a právnické včetně státu a dále cizí státní příslušníci jakož i zahraniční právnické osoby. ZPV pojmově vždy předpokládají existenci alespoň dvou subjektů.
V závazkovém právu nutno lišit pojmy subjekt ZPV a stran ZPV.