Vznik (nabytí) vlastnického práva
Teorie odlišuje nabytí odvozené, jestliže nový vlastník odvozuje své vlastnictví od svého předchůdce. V opačném případě jde o nabytí původní.
Pokud jde o jednotlivé druhy nabytí vlastnictví, lze uvést osm základních variant.
1. Nabytí vlastnictví smlouvou
Jde o odvozený způsob nabytí vlastnictví, který je vždy dvoufázový a to rozdílně podle toho, zda jde o věc movitou nebo nemovitou.
V obou případech smlouva pouze obligačně zavazuje zcizitele k převodu.
Ten nastává u movitých věcí až převzetím movité věci.
U nemovitých věcí způsobem nabytí vlastnictví není předání, nýbrž vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí.
OZ zachovává zásadu, že nikdo nemůže za jiného převést více práva než má sám.
2. Vydržení
Současně musí být dána jak předepsaná vydržecí doba a kvalifikovaná držba, a to nepřetržitelná, případně započitatelná od předchůdce.
3. Zhotovení věci
Vytvořením nové věci z vlastního materiálu nabývá zhotovitel vlastnictví k ní okamžikem zhotovení.
4. Zpracování věci
Jde o případy, kdy někdo zpracuje cizí věc a vytvoří z ní novu buď tak, že se svým materiálem nerozlučně spojí cizí materiál anebo použije cizího materiálu výlučně.
