Věci, včetně bytových i nebytových jednotek
Právní doktrína definuje věc jako hmotný předmět, který je objektivně ovladatelný a užitečný.
Dělení věcí:
– jednotlivé a hromadné,
– zastupitelné a nezastupitelné,
– druhové a jednotlivé,
– nezuživatelné a zuživatelné,
– reálně dělitelné a nedělitelné.
Nejvýznamnější je rozlišování mezi věcmi nemovitými a movitými. Nemovitými věcmi se rozumějí pozemky a dále stavby spojené se zemí pevným základem. Ostatní věci jsou movité.
Pod pojmem jmění se rozumí souhrn aktiv i pasiv.
Součástí věci OZ rozumí vše, co k věci náleží podle její povahy a nemůže být od ní odděleno, aniž by se tím znehodnotila.
Příslušenstvím věci se rozumí věci, které náležejí vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s věcí hlavní trvale užívány.
Tzv. bytová i nebytová jednotka v domě může být dle současné právní úpravy samostatným předmětem občanskoprávních vztahů.
Příslušenstvím bytu se vždy rozumí vedlejší místnosti a prostory, určené k tomu, aby byly s bytem užívány.
Práva a povinnosti
Právo (povinnost) může být objektem práva jen, jestliže to připouští jeho povaha a povaha dotyčného právního vztahu.
