Právo zahraničního obchodu
Obecně termínem „právo zahraničního obchodu“ se označují vztahy vznikající v rovině veřejného práva, zpravidla v dosahu práva správního, finančního, hospodářského, atd. Jde o vztah stát jako zákonodárce a podnikatel jako subjekt realizující své ekonomicko-podnikatelské vztahy na území určitého státu.
Modely řízení zahraničního obchodu – před rokem 1990. Stát vždy zasahoval, a také vždy zasahovat bude, do oblasti vnějších hospodářských styků. Rozdílná je míra, formy a nástroje regulace této oblasti.
Před rokem 1990 existoval v oblasti vnějších ekonomických vztahů model monopolu státu odpovídající centrálnímu řízení ekonomiky.
V případě monopolu státu je subjektem vnějších ekonomických vztahů stát. Může jít o orgány státu nebo sice státem stoprocentně vlastněné, nicméně samostatnou, od státu oddělenou právní subjektivitou nadané zvláštní organizace. Tyto subjekty jsou řízeny státem prostřednictvím plánu.
Základy monopolu zahraničního obchodu byly vedle ústavy a ústavních zákonů dány v tehdejší ČSR zákonem o státní organizaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasílatelství.
