Moc výkonná
Tuto složku státní moci podle Ústavy představují prezident, vláda a státní zastupitelství.
Prezidenta republiky volí Parlament na společné schůzi obou jeho komor. Volební období prezidenta republiky trvá pět let a začíná dnem složení slibu. Je neodvolatelný a z výkonu funkce není odpovědný.
Prezident má podle Ústavy četné pravomoci rozhodovací i ustavovací a to jak výlučné tak i vázané na spolupodpis předsedy vlády (např. udělování amnestie).
K výlučným pravomocem prezidenta náleží zejména jmenování a odvolávání předsedy vlády, jmenování soudců Ústavního a Nejvyššího soudu, prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, členy Bankovní rady České národní banky atd.
Vláda je vrcholný orgán výkonné moci a má rozhodující a řídící postavení. Vláda se skládá z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů.
Ústavou není přímo stanovena věcná působnost vlády, takže tato je všeobecná a je vlastně omezena jen věcmi, které spadají do působnosti prezidenta. Mezi velmi významné pravomoci vlády patří vydávání vládních nařízení.
Vláda je odpovědná poslanecké sněmovně a částečně odpovídá i za rozhodnutí prezidenta.
Součástí výkonné moci jsou vedle vlády ministerstva a jiné správní úřady, které lze zřídit a vymezit jejich působnost jen zákonem. Tato ministerstva mohou vydávat např. vyhlášky ministerstev.
Mezi orgány zařazenými Ústavou do systému výkonné moci patří nakonec i státní zastupitelství. To je zařazeno do systému výkonu spravedlnosti, vykonává i další úkoly, ale jeho hlavním posláním je zatupování žaloby v trestním řízení.
