Projevuje se ve 3 směrech:
4. strany mají právo dohodnout se, a to v písemné formě, že jejich závazkový právní vztah se bude řídit obch. z. i v případě, že nesplňuje znaky relativního obchodu, (volba práva). Pokud by taková dohoda směřovala ke zhoršení právního postavení strany, která není podnikatelem, byla by neplatná. Takovouto dohodu nelze ani vyloučit aplikovatelnost ustanovení obč. z. a jiných právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, zneužívajících klauzulích a ustanovení směřující k ochraně spotřebitele, bude-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem.
5. strany mohou uzavřít i smlouvy jiné, než ty, které jsou jako smluvní typy upraveny v zákoně, tzv. smlouvy nepojmenované (innominátní), nebo smlouvy smíšené.
6. strany mají možnost stanovit si ve smlouvě svá práva a povinnosti obchylně od ustanovení zákona, s výjimkou ustanovení taxativně uvedených v § 263 obch. z.. Ta mají kogentní charakter, tzn. Že strany se od nich nesmí odchýlit.
Zneužití práva
Tento institut je upraven v § 265 obch. z. podle nějž výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany.
