ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY
– zánik smlouvy jednostranným úkonem, ovšem odstoupení je možné pouze v případě, že to smlouva nebo zákon umožňuje
– smlouvy tuto situaci mohou předpokládat – dohoda mezi stranami
– zákon předpokládá, že smlouva může končit zaplacením odstupného (např. opakující se dodávky, …)
– musíme si uvědomit, kdy smlouva může zaniknout ze zákona:
– odstoupení z důvodu, že nechci – že se mi smlouva zdá nevýhodná – nelze!!!
– zákon obecně předpokládá, že lze odstoupit z důvodu prodlení dlužníka – je-li dlužník v prodlení a znamená-li prodlení podstatné porušení smlouvy má věřitel právo od smlouvy odstoupit – smlouva zaniká, až když projev o odstoupení dojde dlužníkovi
– ale podstatné porušení smlouvy je málokdy – u nepodstatného porušení smlouvy je možné odstoupit, až když věřitel poskytne dlužníkovi přiměřenou dodatečnou lhůtu plnění – a pak když i při přiměřené dodatečné lhůtě nedojde k plnění – možnost odstoupit (dodatečná lhůta se nemusí poskytovat za situace, kdy je evidentní, že dlužník plnit nebude nebo kdy oznámí, že plnit nebude)
– zákon říká, jsou-li pochybnosti, zda-li jde o podstatné či nepodstatné porušení smlouvy – má se za to, že se jedná o nepodstatné porušení smlouvy
– podstatné porušení smlouvy – považuje se takové porušení smlouvy, kdy porušující strana musela již v době uzavření smlouvy vědětl (věděla, měla předvídat), že na dalším plnění při takovém porušení smlouvy nebude mít druhá strana zájem (příklad: objednám kolekci plavek na duben – druhá strana musí vědět, že při pozdním dodáním, že při dodání v srpnu nebudu mít již zájem
