Forma smlouvy
– není obecně předepsána písemná forma
– písemná musí být: stanoví-li to zákon (např. smlouva o smlouvě budoucí, o prodeji podniku) nebo projeví-li alespoň jedna ze stran vůli, aby byla smlouva uzavřena písemně
– písemná forma zachována tehdy, jsou-li projevy vůle smluvních stran na jedné listině a tato je řádně podepsána jednajícími osobami; pokud to však právní předpis nestanoví, není třeba, aby podpisy byly na jedné listině
– forma změny uzavřené smlouvy: písemně uzavřené obchodní smlouvy mohou být změněny i ústně (§ 272/2 ObchZ), ledaže si strany písemnou formu změny ve smlouvě vyhradily
Smlouvy o smlouvě budoucí
Předmětem smluvních závazkových vztahů může být uzavření budoucí smlouvy, v takovém případě se hovoří o smlouvě o budoucí smlouvě. Účelem této smlouvy o budoucí smlouvě je zabezpečit v souladu se zájmy smluvních stran, uzavření určité smlouvy až v budoucnu.
V praxi je tomu často z různých důvodů mezi smluvními stranami tam, kde nelze zatím dohodnout celý obsah budoucí smlouvy, takže tato smlouva nemůže vzniknout. Smlouva o smlouvě budoucí je upravena v § 50 a násl. ObčZ.
