3 Moc výkonná (ústavní postavení prezidenta republiky a Vlády ČR, vzájemný vztah)
Ústava upravuje ve třetí hlavě výkonnou moc jako jednu ze složek systému dělby moci. Pod tímto pojmem chápe tři typy orgánů – prezidenta republiky, vládu a státní zastupitelství. Ústava ani zde neprovádí hierarchii. Jednotlivé orgány vedle sebe působí s některými vzájemnými vztahy (prezident, vláda) i samostatnými pravomocemi a působnostmi.
Prezident ani vláda nejsou výlučnými nositeli výkonné moci. V rámci moci výkonné existují určité vztahy dělby moci i jejich určité konkurence.
3.1 Prezident republiky
Postavení prezidenta republiky
Ústava označuje prezidenta jako hlavu státu (reprezentativní funkce), zastupuje stát navenek (ztělesnění svrchovanosti státu jako subjektu navenek). S tím souvisí řada symbolických, ceremoniálních a jiných norem a zvyklostí užívaných v praxi styků mezi státy.
Ze své funkce není odpovědný – při své rozhodovací a jednací činnosti naplňující ústavu nemůže nést důsledky. Za část jeho rozhodovací činnosti odpovídá vláda (63/4), čímž může činnost prezidenta korigovat a kontrolovat, zejména faktickým tlakem kontrasignace. Prezident nesmí jednat tak, aby se dalo usoudit, že se dopustil velezrady (žaloba Senátu u ÚS).
