1 Ústavní pořádek České republiky (struktura a charakteristika)
Ústava předpokládá, že na ni mohou navazovat další samostatně vedle ní stojící ústavní zákony („ústavní zákony přijaté podle této ústavy“).
Ústavní pořádek tak k současnému datu tvoří soustava ústavních zákonů, které na bázi Ústavy a LZPS tvoří ústavní materii poměrně stejnorodou co do změn či rozvoje institutů samotné Ústavy , přičemž některé Ústavy novelizující ústavní zákony byly již samy novelizovány. Oproti tomu relativně neměnný zůstal text Listiny.
2 Moc zákonodárná (postavení a pravomoci Parlamentu ČR)
Moc zákonodárná je představována v ČR Parlamentem složeným ze dvou komor – Poslaneckou sněmovnou (200 poslanců na 4 roky) a Senátem (81 senátoru na 6 let a parciální obměnou třetiny každé dva roky).
Přestože to Ústava nekonstatuje, komory nejsou rovnoprávné a mají taktéž rozdílné postavení. Různost tohoto postavení se projevuje:
a) v různosti volebního období
b) v různosti volebního systému užitého při volbách
c) v rozdílných pravomocech a kompetencích
d) v rozdílech s ohledem na přetržitost či nepřetržitost personálního složení (rozpustitelnost, parciální obměňovatelnost)
