51. Právní režim volného moře a mořského dna za hranicemi národní jurisdikce státu
volné moře
souvislé mořské vody za hranicí pobřežního moře, vnitrozemských nebo souostrovních vod
slouží společnému užívání všech států
svobody: plavby, přeletu, kladení podmořských kabelů a dálkových potrubí, budování umělých ostrovů a jiných zařízení, rybolovu, vědeckého výzkumu – povinnost užívat s ohledem na zájmy ostatních států
vyhrazeno pro mírové účely, nepodléhá suverénní moci žádného státu (zákaz přivlastnění)
vnitrozemské státy – mají právo na stejný přístup k volnému moři, státy ležíc mezi ním a volným mořem – musí umožnit přístup – svoboda tranzitu přes jejich území – nepodrobují clům, daním ani jiným poplatkům
za objekty a lidi na volném moři, které mají jeho státní příslušnost, nese stát MP odpovědnost
každá námořní loď musí mít státní příslušnost
loď smí plout pouze pod vlajkou jediného státu, smí změnit jen v případě skutečného převodu vlastnictví
každý stát je povinen vykonávat účinně svou jurisdikci a kontrolu nad loděmi plujícími pod jeho vlajkou – je povinen vést lodní rejstřík (údaje o lodích plujících pod jeho vlajkou) i nad posádkou + opatření k zajištění bezpečnosti na moři (výbava lodi, způsobilost plavby, skladba posádky…)
zásada výlučné jurisdikce: pro válečné a státní lodě bez výjimky, jiný je režim obchodních lodí – válečná loď po ní může požadovat vztyčení vlajky (státní příslušnost), za určitých okolností může cizí loď podrobit prohlídce (stíhání lodi z pobřežního moře, zneužití vlajky, pirátství, neoprávněné vysílání z lodi aj. porušení práva)
právo pronásledovat cizí loď i na volném moři: začalo ve vnitrozemských nebo pobřežních vodách stíhajícího státu a nebylo přerušeno, případně začalo v přilehlé zóně, pokud šlo o porušení práva z této zóny – nejsou-li tyto podmínky splněny – pronásledující stát musí nahradit škodu
právo stíhat končí: pronásledování bylo přerušeno nebo zastaveno, pronásledovaná loď vplula do pobřežních vod vlastního nebo třetího státu
– při nedovoleném užití vlajky může tuto loď dopravit do vlastního přístavu k potrestání
– podezření z pirátství – zadržet, prohlídka, zatčení posádky, v případě pokusu o útěk potopit
pirátství – protiprávní násilný akt, k soukromým cílům posádkou soukromé lodi nebo letadla proti jiné lodi na volném moři (nebo místě nepodléhajícímu jurisdikci žádného státu) – trestat pirátství má stát, který pachatele zadržel, státy mají při potírání pirátství spolupracovat
– neoprávněné vysílání z lodi – zakročí: stát pod je jehož vlajkou nebo jiný stát, kde může být vysílání zachyceno nebo stát jehož radiové spoje jsou jím rušeny
– zabránění přepravy otroků – vlajkový stát trestá, otrok nabývá svobody už faktem, že se uchýlí na loď
– ochrana podmořských kabelů, zákaz rybolovu nebo ochrany některých podmořských živočichů – cizí válečné nebo státní lodě mohou jen konstatovat, porušení trestá stát vlajky podle VP
omezení výlučné jurisdikce státu vlajky za námořní války – válečné lodi válčících států právo zadržet a podrobit prohlídce, případně i konfiskovat obchodní lodi cizích států, které porušily námořní blokádu nebo zákaz dopravy kontrabandu
oblast mořského dna a jeho podzemí za hranicemi národní jurisdikce
Deklarace zásad platných pro mořské dno a jeho podzemí za hranicemi národní jurisdikce (1970) zásady:
– společné dědictví lidstva – nesmí být přivlastněno žádným státem, ani fyzickou či právnickou osobou, zákaz výkonu suverenity
– vyhrazení výlučně pro mírové účely, mohou využívat všechny státy, mezinárodní režim – spravedlivé rozdělení výtěžků – zvláštní zřetel na zájmy rozvojových zemí
– veškerá výzkumná činnost a těžba zdrojů se musí provádět v zájmu lidstva jako celku
– řídit se MP, udržení míru a bezpečnosti, podpora M spolupráce a vzájemného porozumění
Smlouva o zákazu umisťování jaderných zbrani aj. zbraní hromadného ničení na mořské a oceánské dno (1971)
Úmluva OSN o mořském právu (1982)
oblastí se rozumí dno moří a oceánu a jejich podzemí za hranicemi národní jurisdikce (tj. více než 200 n. m. od pobřeží)
oblast a její zdroje jsou společným dědictvím lidstva – náleží lidstvu jako celku
žádný stát nesmí uplatňovat nárok nebo vykonávat svrchovanost nad oblastí (zákaz přivlastnění)
jménem lidstva jedná MO pro mořské dno – má zajistit spravedlivé rozdělování finančních aj. ekonomických výhod plynoucích z činnosti v oblasti, na nediskriminačním základě
sídlo Jamajka
zásada svrchovaných členů
hlavní orgány – Shromáždění (smluvní státy, volí ostatní orgány, rozhodování o rozdělení prostředků…), Rada (36 členů + Ekonomická plánovací komise a Právní a technická komise) a Sekretariát (generální tajemník a další zaměstnanci)
Podnik – působí vedle Organizace, provádí průzkum a těžbu v oblasti a dopravuje, zpracovává a prodává, oprávněn uzavírat kontrakty, nabývat majetek, vystupovat před soudy