Zvláštní díla a jejich užití
2.2.7 Zvláštní díla a jejich užití
Zaměstnanecké dílo
Dílo, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovně právního nebo služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovně právního vztahu k družstvu, je dílem zaměstnaneckým. Není-li sjednáno jinak, majetková práva k dílu zaměstnaneckému vykonává svým jménem a na svůj účet zaměstnavatel. Jeho smrtí nebo zánikem bez právního nástupnictví nabývá oprávnění výkonu těchto práv autor. Pokud zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu nevykonává vůbec nebo je vykonává nedostatečně, může po něm autor požadovat udělení licence. Osobnostní práva autora k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena.
Rozsah výkonu majetkových práv
Pokud pracovní smlouva nestanoví jinak, platí, že autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování překladu, spojení s jiným dílem a zařazení díla do souboného díla, včetně toho, aby zaměstnavatel uváděl dílo na veřejnost pod svým jménem. Dále platí, že udělil svolení k dokončení díla, bude-li autor v prodlení s jeho dokončením přes výzvu zaměstnavatele, nebo pokud před dokončením díla autor zemřel či dokončení díla se stalo nemožným.
Odměna
Odměnu za dílo autor přijímá v rámci své mzdy nebo jiné pracovně právní odměny za práci. Má nárok na přiměřenou dodatečnou odměnu, pokud se mzda nebo jiná odměna dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití majetkových práva a díky významu zaměstnaneckého díla.
Počítačové programy, databáze a kartografická díla se vždy považují za zaměstnanecká díla, i když byla vytvořena na objednávku. Nárok na dodatečnou přiměřenou odměnu autor nemá, ledaže byl sjednán smlouvou. Autor tato díla, vytvořená na objednávku, užít nemůže.
Zánikem právního vztahu práva a povinnosti k zaměstnaneckému dílu nejsou dotčena. Zaměstnavatel může právo výkonu majetkových práv autora postoupit třetí osobě jen se svolením autora, ledaže se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části.
