Zákonodárný proces v Parlamentu ČR.
Zákonodárný proces v Parlamentu ČR.
Zákonodárný proces je nejdůležitější druhem jednání druhem jednání Parlamentu , podílí sena něm i jiné orgány , a sice vláda , prezident a eventuálně také Ústavní soud.
Fáze zákonodárného procesu jsou následující :
zákonodárná iniciativa
Tu má každý poslanec jednotlivě nebo skupina poslanců , vláda jako celek ( návrh musí být schválen usnesením vlády , nestačí návrh ministra , předseda vlády či skupina členů vlády ) , Senát jako celek ( usnese-li se většinou přítomných ) , návrh senátního návrhu zákona může podat jen skupina 5 a více senátorů , výbor nebo komise , zastupitelstvo kraje. Zákonodárnou iniciativou nemá prezident. Obsah návrhu zákona musí mít přesné znění o tom , na čem se má Parlament usnést a musí obsahovat důvodovou zprávu rozčleněnou na obecnou a zvláštní část , jež obsahuje předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu a posouzení souladu návrhu s ústavními normami.
vyjádření vlády k zákonu
Vláda má právo vyjádřit se ke svým návrhům zákonů , výjimkou jsou zákony které předkládá sama
projednávání návrhu v PS
Projednání se děje ve 3 čteních , přičemž v každém čtení se hlasuje , zda návrh propustit do dalšího čtení , nebo zda jej zamítnout. V rámci prvního čtení zákon projedná určený výbor nebo výbory , v rámci druhého čtení předpokládají pozměňovací návrhy , v rámci třetího čtení se hlasuje nejprve o nich , nakonec o celém zákonu.
