Řízení o porušení smlouvy

Řízení o porušení smlouvy
– upraveno ve sml. o založení ES (čl. 226-228)
– toto řízení probíhá vždy jen před ESD, jelikož žalobci jsou vždy privilegovaní
Předmět řízení:
– porušení komunitárního práva ES členským státem. Nejedná se pouze o jednání v rozporu s primárním právem, ale také v rozporu se sekundárním právem.
– Je jak konání tak i opomenutí (pokud existuje povinnost konat)
– Zvláštní kategorií je situace, kdy členský stát neprovedl nebo nesprávně provedl nějakou směrnici ES → tyto případy převládají
Cíl:
– dosáhnout dodržování povinností vyplývajících z primárního a sekundárního práva ES pro členské státy
→ Komise ani ESD nezkoumají, zda je dáno zavinění = jedná se o objektivní odpovědnost

Možnost obrany státu je v tomto řízení minimální. V zásadě existují pouze dva důvody obrany:
1) stát popírá existenci protiprávního jednání
2) stát tvrdí, že údajné protiprávní jednání je v souladu se smlouvou
Nelze argumentovat principem reciprocity – tj. např. neprovedli jsme směrnici, protože ji jiný členský stát také neprovedl.
Na svou obranu také nelze uvádět, že daný členský stát provádí směrnici přímo. Směrnice přímo aplikovat nelze, musí být provedeny.

Řízení o porušení smlouvy může zahájit buď Komise (ve většině případů) nebo členský stát (výjimečně) → 2 možní žalobci – proti členskému státu, který porušil smlouvu → žalovaný.
Komise zahajuje většinu řízení na základě podnětů FO či PO.