Volební právo objektivní, volební řád tzv. všeobecných voleb, právní základy organizace voleb.

Volební právo objektivní, volební řád tzv. všeobecných voleb, právní základy
organizace voleb.
Pod pojmem objektivní volební právo si představujeme souhrn organizačních pravidel , principů a opatření , jež jsou přijata formou zákonů veřejnou mocí , aby bylo možné .
Poslanecká sněmovna a krajská městská a obecní zastupitelstva jsou ustavovány podle konkrétních variant principu poměrného zastoupení. Senát je pak ustavován podle zásady většinové , kdy zvítězit ve volebním obvodu může jen jeden kandidát ( potažmo strana ). Jediným přímo voleným orgánem je Parlament.
Volební právo procesní je založeno na dvou zákonech :
Zákon o volbách do parlamentu – říká , kdo a jak organizuje volby a jak se při nich postupuje
Zákon o volbách do obecních zastupitelstev – souhrn pravidel a instrukcí zákonem upravených , jež regulují postup při utváření reprezentujících orgánů
Volebními konflikty se zabývá občanský soudní řád § 200 ( volební soudnictví )
Volební řád
Volby jsou časově vymezený postup ( řád ) , v němž jednotlivé subjekty mají pravomoci , práva či povinnosti.
Vyhlášení voleb je pravomocí prezidenta republiky a to nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Jedná se o pravomoc , která si vyžaduje kontrasignaci vládním činitelem.
Obec nejpozději 15 dnů přede dnem konání voleb vydá vyhlášku o době a místu konání voleb v obci. Zákony stanoví pravidla pro volební kampaň , což je jediná možnost , jak se jednotlivé strany a jejich zástupci mohou veřejně prezentovat . Doba volební kampaně je různá :
volby do Parlamentu ( od 16 do 2 dnů před volbami )
volby do obecních zastupitelstev ( od 10 do 2 dnů před volbami )