Vlastnosti správních aktů, řetězení a subsumpce správních aktů…

– ŘETĚZENÍ A SUBSUMPCE SPRÁVNÍCH AKTŮ
– situace, kdy k realizaci urč. činnosti je zapotřebí vydat několik aktů – tyto akty tvoří časovou i logickou posloupnost; jsou dva druhy takových vazeb:

– řetězení:
– jednotlivé spr. akty jsou vydávány postupně a každý směřuje přímo vůči adresátovi; zpravidla poté, co podmiňující akt nabyl právní moci, žádá jeho adresát o vydání navazujícího spr. aktu

– subsumpce:
– navenek je vydáván jediný finální správní akt, který subsumuje podmiňující spr. akt nebo akty
– FO n. PO žádá jen o vydání finálního aktu a vydání podmiňujících aktů iniciuje z úřední povinnosti správní orgán
– finální akt – projevem vůle více vykonavatelů veřej. správy
– vydávání správních aktů je z hlediska adresáta koncentrováno – mluví se o koncentraci
– vady podmiňujícího aktu mohou způsobovat i vady navazujícího aktu; komplikace => jestliže navazující spr. akt je v rozporu s podmiňujícím
– tyto nevýhody může v někt. případech odstranit integrace rozhodování – jediný integrovaný akt – vydává by ho jeden správní úřad

– SPRÁVNÍ AKTY MIMO SFÉRU ROZHODOVÁNÍ O SUBJEKT. PRÁVECH
– je možno rozlišovat správní akty, jimiž se rozhoduje o subjektivních právech a akty ostatní
– pouze první skupinu lze napadnout žalobou ve správním soudnictví
– mezi ostatní správní akty patří hl. ty, jimiž se určitému subjektu propůjčuje postavení vykonavatele veřejné správy n. jiné kvalifikované veřejnoprávní postavení -> delegační akt je označován jako autorizace; vykonavatel, kt. delegaci provádí, může být zmocněn stanovit podmínky výkonu působnosti a pravomoci
– udělit autorizaci lze jen na základě výslovného zmocnění zákona, u jejího omezení / odnětí je to sporné
– např. tam, kde někdo projevuje zájem o nakládání s cizí věcí; v souvislosti s udělením státního občanství; dále případ, kdy se někdo domáhá určení sporného statusu jiné osoby,…