Subjekty ústavy. Pojetí státu, jeho pojmové znaky.
6. Subjekty ústavy. Pojetí státu, jeho pojmové znaky.
Subjekty ústavního práva
Subjekty ústavního práva můžeme třídit následujícím způsobem:
1. Stát a jeho orgány
zákonodárné orgány a jejich složky – Parlament, Poslanecká sně¬movna, Senát, výbory, komise, vyšetřovací komise, předseda a místopředsedové komory, poslanci, senátoři;
orgány moci výkonné a jejich představitelé – prezident republiky, vláda, správní úřady, státní zastupitelství, předseda vlády, ministři;
orgány moci soudní a jejich funkcionáři – Ústavní soud, soudy, soudci, přísedící, senáty, kolegia.
2. Územní útvary, za které jednají jejich orgány
územní korporace veřejného práva – stát, vyšší územní samo¬správné celky – kraje, obce, jejich části při oddělování obce;
jiné územní útvary – volební kraje, volební obvody.
3. Fyzické osoby
a) státní občané ČR; c) osoby bez státního občanství (bezdomovci);
b) cizí státní občané; d) občané obce.
4. Skupiny fyzických osob
organizované a s právní subjektivitou – politické strany, politická hnutí, občanská sdružení, kluby, církve, náboženské společnosti, jednotky zájmové, profesní a vysokoškolské samosprávy atd.;
organizované a bez právní subjektivity – přípravný výbor poli¬tické strany, petiční výbor, volební strany atd.;
neorganizované – lid, národnostní menšiny atd.
Z výše uvedeného je zřejmé, že na rozdíl od jiných právních odvětví nevystačí ústavní právo s členěním subjektů na fyzické a právnické osoby. Je to dáno šíří a rozmanitostí záběru ústavního práva.
