Ústavněprávní obsah práva podílet se na správě věcí veřejných.
Ústavněprávní obsah práva podílet se na správě věcí veřejných.
Listina ve čl. 21 pod právem podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců zřejmě chápe jako obecnou možnost spolurozhodovat , konzultovat , vyjadřovat se. Článek listiny tak vytváří občanský základ přímé a nepřímé demokracie v ČR.
Pro úpravu přímého výkonu státní moci lidem vyžaduje Ústava formu ústavního zákona , přímý podíl lidu na územní samosprávě Ústava v hlavě sedmé nevymezuje ani neomezuje. Pravidelnost voleb je jedna z uznávaných záruk soutěžní demokracie. Dikce Listiny tak dává nejen pokyn zákonodárci , ale je přímou ústavní zábranou před jakýmkoli účelovým prodlužováním zákonných volebních period.
Volební právo je pojímáno jako volební právo aktivní ( právo volit) a pasivní ( právo být volen ). Přímo z Listiny vycházejí principy volebního práva , podle nichž je takto všeobecné , rovné a s tajným hlasováním. Přestože Listina nestanoví přímost volebního práva , Ústava na principu přímosti zakládá volby do PS v kombinaci s principem poměrného zastoupení a volby do Senátu v kombinaci s principem většinovým. Ústava stanoví věkovou hranici aktivního ( 18 let ) a pasivního volebního práva ( 21 resp. 40 let ) při volbách do PS resp. Senátu.
