Statutární předpisy a vnitřní předpisy ve veřejné správě, platnost, účinnost a publikace právních předpisů

– ABSTRAKTNÍ A KONKRÉTNÍ AKTY
– hranice mezi nimi se stává propustnou -> obecně konkrétní akt

– abstraktnost je spatřována:
– v druhovém vyjádření věci nebo
– v neurčitém počtu adresátů nebo
– současně v obou
– u konkrétnosti je to obdobné – týká se urč. věci nebo určených osob nebo obojího současně
– zahraniční literatura – pojem všeobecné opatření – adresátem je neurčitý počet osob, ale je konkrétní ve věci X u klasického správního aktu – jmenovité určení osob i konkrétní věc
– znaky, které tyto formy pr. jednání identifikují: subjekt oprávněný akt vydat; zda je o hierarchický vztah mezi oprávněným akt vydat a adresátem; akt jednostranně upravuje práva a povinnosti adresátů; právní závaznost aktu; způsob určení věci a osob, kterým je akt adresován

– NAŘÍZENÍ
– charakteristické znaky:
– podzákonnost – secundum et intra legem
– abstraktnost – opak konkrétnosti, neznamená to ještě, že je obecný
– obecnost – je spojena s právní závazností aktu, nelze však zaměňovat s neomezenou platností, která se projevuje jako územní, zpravidla s věcným omezením, nebo jako osobní (str. 105)
– jednostrannost – je výrazem pravomoci orgánu autoritativně rozhodovat; je charakteristickým rysem i většiny dalších forem
– nařízení je zde teoretickým pojmem zahrnující všechny formy pr. předpisů, pokud odpoví-dají výše uvedenému vymezení – zahrnujeme pod něj mimo nařízení vlády, nařízení kraje, nařízení obce také pr. předpisy vydávané ministerstvy, jinými správními úřady na základě zmocnění k provedení zákona a v jeho mezích – bez ohledu na konkrétní označení
– právo vydávat nařízení mají: vláda, ministerstva a ostatní spr. úřady, rada obce nebo kraje

– OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY
– územní samosprávné celky vydávají pr. předpisy ve věcech jejich samostatné působnosti
– jde o zvláštní formu statutárního předpisu
– její vydání je na rozdíl od nařízení právem, nikoliv povinností
– dříve se takto označovaly všechny pr. předpisy orgánů obcí v samostatné i přenesené působ-nosti; dnes jde jen o abstraktní akty v samostatné působnosti
– zákony vymezují úkoly, které tvoří náplň samostatné působnosti obce nebo kraje; mohou také klást urč. omezení – např. § 10 OZř – taxativní výčet případů, kdy obec může ukládat v samostatné působnosti povinnosti