Správní akt, členění správních aktů, náležitosti a vady správních katů
Téma č 3:
správní akt, členění správních aktů, náležitosti a vady správních katů
Veřejná práva a veřej. povinnosti
Veřejná subjektivní práva jsou práva, která mají osoby ve vztazích vůči státu (jako PO) a jiným subjektům VS; většinou založena v kogentních normách, které chrání a umožňují urč. chování spravovaného a určují urč. povinnosti spravujícímu; veřej. práva se lze vždy domoci cestou práva, zejm. soudní; platí, že porušením veřej. práva činností správy je vždy též porušena legalita; nejvýznamnější veřej. práva bývají upravena v Ústavě (LZPS – domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu či jiného orgánu, právo na pr. pomoc v řízení) či zákonech (právo na přezkum spr. rozhodnutí soudy v SSŘ, úprava spr. řízení ve SprŘ), mnohdy je však nutné je odvodit z povinnosti správy vykonat urč. věc ve prospěch žadatele; právo může i splývat s povinností (např. samostatná působnost obce). Do veřej. práv lze zasahovat jen na základě zákona, jejich meze mohou být upraveny jen zákonem.
Liší se:
a) práva na urč. plnění od správy,
b) aby se správy zdržela urč. zásahů,
c) práva na podíl osob na správě věcí veřejných.
Subjekty správy musí chránit veřej. práva a pomáhat osobám při jejich uskutečňování; jsou to práva nezadatelná (není možno se jich vzdát) a nepřenosná.
Veřejné povinnosti jsou založeny v zákonech nebo odvozené normotvorbě (se zákonným základem). Správa musí požadovat a kontrolovat plnění veřej. povinností; provádět výkon rozhodnutí, event. vynucovat splnění povinností (ale i ukládat trestní sankce).
Pojem správního aktu, členění, náležitosti, vady a vlastnosti správních aktů; fikce a domněnka vydání správního aktu, řetězení a subsumpce správního aktu
– jednostranný pr. úkon (rozhodnutí), kterým správní úřad v konkrétním případě řeší pr. poměry jmenovitě určených osob; individuální spr. akt (jednostranný zavazující spr. úkon konkrétní).
Znaky: jednání příslušného spr. úřadu na základě zákona; jednostranný autoritativní výrok o P a P nepodřízených subjektů; bezprostřední pr. závaznost; konkrétnost věci, jakož i subjektů, jimž je spr. akt určen (bez takových znaků může být spr. akt vadný či nulitní).
