Subjekty-obsah-předmět správněprávních vztahů
Objekt pr. vztahu – předmět pr. regulace ve správním právu;
a) organizace a struktura VS – instituce, jejich postavení, jejich vztahy;
b) záležitosti materiálního základu VS – st. služba a vztahy při nakládání s veřejným majetkem,
c) vztahy SP hmotné:
I. úprava působnosti a pravomoci vykonavatelů VS a úprava veřejných
povinností a veřejných subjektivních práv adresátů,
II. hmotné trestní právo správní – úprava správních deliktů (přestupků),
III. vztahy odpovědnosti správy za její jednání;
d) vztahy SP procesní:
I. rozhodování o konkrétních právech a povinnostech,
II. další četné rozhodovací postupy ve správě, jimiž se urč. způsobem
zasahuje do sféry práv lidí (např. kontrolní, normotvorné);
e) vztahy v oblasti kontroly VS – kontrola VS zvenčí (zejm. soudní a parlamentní).
Působnost-pravomoc ve správním právu
Působnost -okruh urč. úkolů, který je určitá instituce oprávněna řešit na základě zákona.
a) věcná: všeobecná (na urč. území přísluší výkon spr. agendy jen jednomu úřadu; př. okresní úřad; dělá vše, co není výslovně svěřeno jinému úřadu) a dílčí (vztahuje se k oborům a resortům VS, vykonávají ji ministerstva),
b) územní – dělí území státu na roviny ústřední, krajskou, okresní a místní,
c) osobní – výjimečná, řešení urč. věcné problematiky se uplatňuje jen u vybraných kategorií subjektů a přikazuje se zvl. úřadu (př. váleční poškozenci).
Působnost musí být vždy stanovena zákonem; možnosti:
a) způsob enumerativní – stanoví se okruh věcí, které bude tento úřad řešit; časté u ústř. orgánů st. správy; obsaženo v zřizovacím zákoně, kompetenčním zákoně (2/69);
b) způsob gen. klauzule – častý na místní úrovni, kde není snadné přesné rozdělení věcné působnosti; př. obcí, kdy věcná působnost je u nich vždy stejná, zatímco územní je vždy jiná.
Pravomoc – pr. prostředky svěřené pro výkon působnosti; př. pravomoc vydávat
abstraktní předpisy, vydávat konkrétní akty, uzavírat veřejnoprávní
smlouvy, vykonávat rozhodnutí, vykonávat spr. dozor.
