Soustava soudů a jejich druhy.
Soustava soudů a jejich druhy.
Justice má dva články :
Ústavní soud
Soustavu soudů
Liší se v předmětu činnosti. Ústavní soud má na starost ochranu ústavnosti podle čl. 83. Obecné soudy ochraňují práva podle čl. 90. Ochrany ústavnosti se týká čl. 87 odst. 1 , kde je taxativní výčet kompetencí Ústavního soudu a v tomto prostoru se pohybuje jeho činnosti.
Ochrana práv je velmi široký pojem a týká se jednak o základní práva v Listině a také o nespočet práv ve všech možných zákonech a vyhláškách. Teoreticky se v liberálních demokraciích může subjekt domáhat čehokoliv ( podat návrh k soudu o čemkoliv ). Na soud se lze obrátit se svým oprávněným zájmem. Další je záležitostí důkazního řízení. Existuje také pasivní ochrana člověka – vstup do jeho integrity.Člověk může podat žalobu na nezasahování do těchto práv. Soudy mohou všechno , co není svěřeno Ústavnímu soudu.
Soudnictví je jednotné. V určité situaci může Ústavní soud přezkoumat rozhodnutí běžného soudu. Ústavní soud je jakýmsi mimořádným přezkumným orgánem i vůči obecné justici. Neznamená to ale , že je třetí instancí ( není vůbec chápán jako instance , což je nadřazený článek u něhož mám automatický nárok žádat o přezkum , odvolat se ). Legitimací již k Ústavnímu soudu je to , zda v kauze klienta nebyla porušena ústavnost. Ústavnost je vyšším principem , ale ochrana práv není opovrhována. Procesně jsou obecné soudy před Ústavním soudem.
