Právo veřejné a soukromé

Rozdíly mezi VS, zákonodárstvím, soudnictvím a vládou – rozhodující je orgán činnost vykonávající spolu se svými zákl. atributy – působností a pravomocí (nikoliv tedy druh činnosti).
1/ zákonodárství – stanovení obecných abstraktních norem; v demokratické parlamentním státě je nadřazeno nad VS; VS je činností podzákonnou, výkonnou a nařizovací (funkční pojetí); VS se pak zprostředkovaně na zákonodárství podílí (legislativní iniciativa vlády, ministerstev a jiných spr. úřadů), přímo pak vydává pr. předpisy k provedení zákonů;
2/ soudnictví – hodnocení stavu věcí za použití platného práva, přičemž toto hodnocení vede k závaznému rozhodnutí; provádění zákonů a jiných pr. předpisů osobami, které jsou vázány jen zákony, jejich nezávislost je zaručena; VS je prováděním zákonů či jinou činností ve veřej. zájmu osobami které nejsou nezávislé; VS je činností nepřetržitou, směřující k naplnění budoucího cíle, zatímco soudnictví a výroky jeho orgánů jsou spojeny se současným stavem a platí pro ně zásada hic et nunc. Akty VS bývají převážně konstitutivní, akty soudní deklaratorní. Správa jedná ve vlastní věci a z vlastní iniciativy, soudnictví autoritativně a nezávisle nalézá právo ve sporu, kde soudce je neutrální a bez iniciativy. Správa může vedle konkrétních aktů vydávat též abstraktní (k provedení zákonů).
3/ vláda – je řídícím orgánem vůči hierarchické soustavě spr. úřadů jako vykonavatelů st. správy, vůči jiným subjektům je její pravomoc omezena na formy stanovené pr. řádem; vykonává též činnosti, které nejsou typicky správní (nepodléhají zcela zásadě legality správy) = vláda (zejm. politické vedení správy, vč. organizace spr. úkolů a úřadů; utváření vnitřních směrů politiky a vnějších vztahů státu).