Právo veřejné a soukromé
b) správa – soukromá a veřejná
Správa – činnost sledující záměrně urč. cíl nebo činnost nesoucí se za trvalým účelem řídit urč. záležitosti (Pražák); podle toho, zda činnost sleduje cíle veřejné či soukromé se rozlišuje:
1/ správa veřejná – vykonávána ve veřej. zájmu; je více vázána právem; je to činnost převážně vrchnostenská; nositelé mohou st. moc uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (čl. 3 LZPS);
2/správa soukromá – spojena zejm. s hospodářskou aktivitou FO a PO;
za socialismu výlučně st. správa. VS lze chápat: 1/ v materiálním pojetí (funkčním; urč. druh činnosti-spravování) – činnost st. nebo jiných veřej. orgánů, která svým obsahem není zákonodárstvím ani soudnictvím (negativní, substraktivní vymezení); činnost, při jejímž výkonu jsou správní úřady vázány ve své činnosti nejen pr. předpisy, ale též rozhodnutími vyšších úřadů (pozitivní vymezení); 2/ ve formálním pojetí (organizačním, institucionálním; jako instituci-útvar) – činnost orgánů označených jako správní úřady (Hoetzel).
c) materiální a formální pojetí veřejné správy
V minulosti byl pojem veřejná správa nahrazován pojmem státní správa. Zdůrazňovalo se tím, že podle vládnoucí třídy jen stát a jeho orgány jsou způsobilé a oprávněné dbát o obecné blaho. V současnosti stát již není jediným a výlučným nositelem státní správy, její úkoly jsou částečně delegovány na jiné nositele veřejné správy.
Základní rozlišení lez vidět již mezi správou soukromou a veřejnou podle toho, zda je správa vykonávána ve veřejném či soukromém zájmu. Soukromá správa probíhá např. prakticky v každé právnické osobě soukromého práva. Soukromá správa je také ve své činnosti méně svázána právními předpisy než správa veřejná. Pro správu soukromou platí, že co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Pro správu veřejnou naopak platí, že nositelé vrchnostenské veřejné správy jsou vázáni LZPS v tom smyslu, že povinnosti mohou být stanovovány pouze na základě zákona a pouze v jeho mezích.
Formální pojetí – rozhodující je povaha příslušné instituce.
Materiální pojetí – rozhodující je druh činnosti, ten lze vymezit:
a) pozitivně – pokus o vymezení správních úkonů, vymezení veřejné správy jako činnosti při jejímž výkonu jsou správní orgány vázány nejen právními předpisy ale i rozhodnutími vyšších úřadů
b) negativně – založeno na substrakci (odečítání), veřejná správa je souhrn činností, které nelze kvalifikovat jako soudnictví nebo zákonodárství