Postavení státních zástupců

Postavení státních zástupců
Státní zástupce výkonem své funkce zajišťuje působnost StZ; jím prove¬dené úkony jsou považovány za úkony StZ.
Státní zástupce je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i po skončení výkonu funkce státního zástupce.
Státní zástupci působící v jednotlivých StZ jsou povinni řídit se po¬kyny vedoucího státního zástupce, s výjimkou pokynu, který je v konkrétní věci v rozporu se zákonem.
Státní zástupce vykonává svou funkci v pracovním poměru.
Státní zástupce je kárně odpovědný za kárné provinění, kterým je zaviněné porušení povinností státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje důvěru v činnost StZ nebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce.
Kárnou odpovědnost zjišťují a kárná opatření ukládají kárné soudy.
Právní čekatelé a čekatelská praxe
Do pracovního poměru právního čekatele může být přijat a čekatelskou praxi může vykonávat ten, kdo splňuje předpoklady pro jmenování státním zástupcem, s výjimkou věku, závěrečné zkoušky a souhlasu s přidělením. Čekatelská praxe je odbornou přípravou právních čekatelů na výkon funkce státního zástupce. Doba čekatelské praxe činí 36 měsíců.
Právní čekatel je oprávněn provádět jednoduché úkony státního zá¬stupce nebo administrativní činnost pod vedením státního zástupce nebo jiného odborného zaměstnance StZ (např. sepisování protokolu o podaném vysvětlení včetně sepisování trestních oznámení, kontrolu korespondence obviněných, nahlížení do spisů soudu a vyžadování jejich zapůjčení).