Ústavní pojetí Ústavního soudu ČR, vztah k ostatním soudům. Úloha dělby moci v moderním systému veřejné moci.

54. Ústavní pojetí Ústavního soudu ČR, vztah k ostatním soudům. Úloha dělby moci v moderním systému veřejné moci.
Činnost orgánů veřejné moci je v moderní společnosti ovlivněna různými politickými zájmy a motivacemi. Tyto zájmy vedou potenciálně ke střetům , které mohou být způsobeny taktéž nesprávným výkladem , pochopením či aplikace pravidel ústavy , včetně neúmyslného i záměrného jejího porušení. Vztahy mezi subjekty veřejné moci , resp. vztah mezi jejími rozhodnutími i postup veřejnoprávních subjektů vůči soukromoprávním osobám mohou mít charakter vztahu rozporného , v němž stojí proti sobě zájmy , názory , instituce , politické strany. Při vzniku takového rozporu je třeba nalézt pravdu a tuto pravdu autorizovat , eventuálně prosadit. Při řešení takovýchto rozporných vztahů se názor , interpretace či dokonce pravda nejlépe nalézá v postupu. V tomto postupu stojí tvrzení proti tvrzení a o jeho postupné věrohodností , včetně konečného verdiktu rozhodne autorizovaný ústavní orgán – ústavní soud . Je výlučný tím , že je jediným arbitrem sporů podle ústavy.
Ústava ČR dala vznik zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu . který obsahuje pravidla justičního procesu jako základ řízení o věcech působnostech Ústavního soudu ČR. Řízení před ÚS má procesní charakter , v němž je rozdělováno o Ústavou stanovených zákonem.
Úloha dělby moci v moderním systému veřejné moci
Smysl : omezení vlivu jednotlivých složek moci na stát, tak aby nemohlo docházet k jednostranému zneužívání moci.
jedna ze základních charakteristik demokratické formy vládnutí
vznikala postupně, zpravidla revolučně jako reakce na totalitní moc
moc musí být kontrolovatelná a celý systém musí být rovnoměrný
je to měřítko pro stupeň demokracie ve státě
již Aristoteles rozlišoval 3 sféry státní činnosti
funkce usnášející se moci, která přijímá zákony
moci nařizovací
moci soudní