Odpovědnost za vady

6. Odpovědnost za vady

Kdo přenechá jinému věc za úplatu, odpovídá za to, že věc v době plnění má vlastnosti výslovně vymíněné nebo obvyklé, že je ji možno použít podle povahy a účelu smlouvy nebo podle toho, co účastníci ujednali, a že věc nemá právní vady.

– odpovědností za vady se rozumí právní následky vznikající v souvislosti s porušením právní povinnosti dlužníka, v závazkových vztazích se jím rozumí vady plnění

Vadné plnění tedy je: každé nikoli řádné plnění spočívající v přenechání věci za úplatu

Právní vady: nedostatky, které brání tomu, aby nabyvatel k předmětu získal práva v takovém rozsahu a kvalitě, která vyplývají ze smlouvy

Rozlišení vad:
1) vady faktické – vady kvantity (splnění menšího / většího množství)
– vady kvality
2) vady právní – zpravidla práva jiných osob, kterými je převáděná věc zatížena, aniž by
tato skutečnost byla oběma stranám známa a oběma stranami při sjedná-
ní smlouvy akceptována
nebo:
1) vady zjevné
2) vady skryté

Jde-li o vady zjevné nebo o vady, které lze zjistit z evidence nemovitostí (např. zatížení nemovitosti zástavním právem nebo věcným břemenem), nelze uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady, ledaže zcizitel výslovně ujistil, že věc je bez jakýchkoli vad.

– za zjevné vady jsou považovány takové, které mohly být zjištěny při převzetí díla při obvyklé prohlídce věci, jestliže nabyvatel postupoval s péčí řádného hospodáře

Za dluhy váznoucí na věci je odpovědný zcizitel.
– toto se týká zpravidla vzájemných plnění, případně jiných plnění, které jsou závislé na věci
– zcizitel je i po přechodu věci na nabyvatele povinen dluh váznoucí na věci uhradit svému věřiteli
– toto ustanovení řeší pouze osobní odpovědnost zcizitele za dluhy váznoucí na věci, nikoli případně převzatou povinnost věcněprávní, vyplývající např. ze zatížení věci zástavním právem