OCHRANA LIDSKÝCH PRÁV
OCHRANA LIDSKÝCH PRÁV – pokr.
– 2000 – Charta základních lidských práv EU – přijata Evropskou radu v Nice -> pravděpodobně získá právní závaznost jako součást Ústavy EU
– jde o širší systém než jaký byl vytvořen na základě Evropské úmluvy o LP
– Charta obsahuje klasická politická základní práva i sociální práva; propojuje základní práva s objektivními principy – demokracie a princip právního státu
– obsahuje také zajištění vůči novým potenciálním zdrojům ohrožení
– kodifikace ochrany základních lid. práv v rámci EU (zčásti psaných a zčásti nepsaných), má tak sjednotit existující úpravu do jediného dokumentu
– má sedm částí:
– I. – důstojnost člověka (čl. 1 – 5)
– II. – politická práva (čl. 6 – 19)
– III. – rovnost (čl. 20 – 26)
– IV. – solidarita – sociální práva (čl. 27 – 38)
– V. – ochrana práv občana (čl. 39 – 46)
– VI. – soudní (procesní) práva (čl. 47 – 50)
– VII. – obecná ustanovení (např. omezení lidských práv)
– základní pilíře – lidská důstojnost, lidská svoboda, rovnost a solidarita mezi lidmi
– uskutečňování těchto cílů neznamená popření mnohosti kultur a tradic národů Evropy
– prostřednictvím této Charty by nemělo dojít k žádnému dalšímu rozdělní pravomocí Společenství
– str. 128 – 134 => jednotlivé články Charty
– stane-li se Charta právně závaznou, bude závazná jak pro EU, tak pro členské státy – a pro ty potud, pokud uskutečňuje právo Unie; je nutné používat princip subsidiarity X ten ale nemůže být vykládán tak, že primárně platí národní ustanovení o LP a teprve subsidiárně Charta, nýbrž že členské státy jsou vázány výlučně při provádění práva Unie Chartou
– čl. 52 => zásah do podstaty práva a svobody možný není, obsah ochrany musí zůstat zachován; podle tohoto článku smějí být činěna opatření jen je-li to nutné
– pokud Charta obsahuje práva, kt. jsou obsažena v EÚLP, musí být vykládána stejným způsobem
– mezi Chartou a EÚLP je vztah souběžnosti, nikoliv aplikační přednosti
– na základě přednosti má Charta zásadně nárok na užívání ve vnitrostátním právním režimu, to ale nevylučuje platnost národních základních práv; dojde-li ke konfliktu těchto právních pramenů, ESD dovodil přednost komunitární úpravy