Odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem

I. Odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem –

1/ zák.č. 82/98 Sb. – Odpovídá:
1. stát,
2. územní samosprávné celky v rámci jejich samostatné působnosti.

Jedná se o odpovědnost objektivní absolutní; subsidiární užití ObčZ;
Stát po vyplacení náhrady má regresní nárok vůči úředním osobám či územním celkům, které škodu způsobily a naopak územní celek vůči státu, pokud jeho rozhodnutím přezkoumával st. orgán nebo se územní celek při vydávání rozhodnutí řídil nesprávným pr. názorem st. orgánu. Regres vůči osobám se řídí buď zákoníkem práce (odpovědné osoby se účastnili na rozhodování v rámci prac. poměru či služebního poměru) nebo max. šestinou vyplacené náhrady, nejvýše však 5 tis. Kč (neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně).
Právo na regres vznikne jen, byla-li škoda způsobena zaviněným porušením pr. povinnosti (zavinění prokazuje ten, kdo uplatňuje regresní nárok). Soud může regresní úhradu přiměřeně snížit s přihlédnutím k osobním a majetkovým poměrům (nelze u úmyslně způsobené škody).

1. Odpovědnost státu – škodu způsobil st. orgán; PO či FO při výkonu svěřené st. správy;
územní samospráva v rámci přenesené působnosti; jménem státu jednají ministerstvo spravedlnosti (ke škodě došlo v ObčŘ nebo TrŘ; v případech nezákonného rozhodnutí ve správním soudnictví proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti; škoda způsobena notářem) nebo odvětvově příslušný úřad st. správy (ve věcech své působnosti; u nezákonného rozhodnutí ve správním soudnictví proti rozhodnutí vydaném v příslušném odvětví st. správy) – nelze-li toto určit, pak je to MinFin. Přizná-li ústřední orgán náhradu škodu, je třeba nahradit škodu do 6 měsíců od uplatnění nároku – domáhat se lze u soudu, nebyl-li jeho nárok do této doby plně uspokojen.