Na kterých obsahových doktrínách je založena Ústava ČR? Odpovědnost státu a veřejné moci, druhy této odpovědnosti.
41. Na kterých obsahových doktrínách je založena Ústava ČR? Odpovědnost státu a veřejné moci, druhy této odpovědnosti.
Ústavní systém ČR je originálním modelem organizace vztahů mezi ústředními orgány navzájem a také mezi nimi a orgány územní samosprávy neboli formy vlády – parlamentní republika ( parlament dvoukomorový ) se zvláštní pozici hlavy státu – prezidenta , nezávislým orgánem ČNB a NKÚ a dvou stupňů samosprávy.
Vztah mezi nejvyššími ústavními orgány i jejich vazba na územní samosprávu tvoří určitý funkční model dělby moci – jak a které ústavní orgány ovlivňují činnost jiných orgánů ve vztahu horizontálním nebo vertikálním.
Ústava je základní zákon ČR a jako každá právní norma má věcný obsah – vymezuje postavení subjektů ( občana , poslance , místního orgánu samosprávy , prezidenta , vlády a upravuje jejich vzájemné vztahy ústavněprávní vztahy.
Dále upravuje obecné principy právních vztahů. Obsahem je :
úprava charakteru daného státu a práva ( 2 komorový parlament ) volen občany v přímých volbách , je představitelem ústavodárné moci , vláda vychází z vůle PS a je nezávislá ne její důvěře a je jí potenciálně kontrolována , prezident volen parlamentem na určitou dobu , zastupuje exklusivně stát navenek , je velitel branné moci , je ústavně neodpovědný , část jeho rozhodnutí vyžaduje spolupodpis předsedy vlády , kontrasignací jmenuje soudce obecných soudů , se souhlasem senátu pak i soudce ÚS , pozastavovací veto , ÚS rozhoduje o ústavnosti zákonů a v případě nesoulad je rušit , Senát nerozpustitelný , garance trvanlivosti zákonodárné moci – zákonná opatření.
