Lidská práva a základní svobody, ústavněprávní obsah Listiny.

Status pozitivus
právní norma umožňující , jsou to práva poskytovaná , které se zavazuje plnit
Politická práva přecházejí od individua do prostoru. Je to o společenských vztazích. Politická práva si vyžadují demokratický režim. Jsou poskytnutá a jednotlivci je může a nemusí využívat ( nárok na účast ve volbách , právo na sdružování ). Veřejná moc si vyhrazuje právo na dohled nad nimi a to z důvodů ochrany demokracie. Z listiny vychází určitá prováděcí norma ( např. u sdružování v církvích , spolcích atd. ). Listina chrání i zde jednotlivce před tím sdružením. Zakládá také i práva spolků , politických stran a nikoliv pouze jednotlivce.
Listina je součástí ústavního pořádku ČR , ale i pramenem jejího ústavního a právního systému. Obsahuje řadu norem , přičemž zvláštní význam v Listině mají blanketní normy , které předpovídají konkretizaci běžným zákonem Listina však umožňuje i omezení základních práv a svobod běžným zákonem.
Pozice Listiny v právním řádu
Když byla v roce 1991 FS přijata , byla považována za pouhou politickou deklaraci. Byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a stala se jedním z ústavních dokumentů našeho právního řádu. Váha Listiny se však postupem času zvětšovala. V roce 1993 byla zakotvena Ústavní stížností jako možnost zjištění , zda byla lidská práva porušena. Listina byla jmenována jako právní konfrontační zdroj pro rozhodování Ústavního soudu , zda byla lidská práva porušena či nikoliv.
Listina se stala jedním z ústavních zákonů , lze ji měnit pouze Ústavním zákonem. Z listiny vycházejí jednotlivá odvětví právního řádu , která konkretizují jednotlivá pravidla chování.
Předmětem právní úpravy Listiny jsou základní lidská práva a svobody , ale i více :
vztah mezi veřejnou mocí a lidskou osobností
obsahuje základní principy právního státu ( vázanost veřejné moci zákonem )
rovnost a rovnoprávnost lidských práv a svobod