Členění veřejné správy podle hledisek organizačního uspořádání, právní formy a úkolů veřejné správy, státní správa a samospráva.

2. Členění veřejné správy podle hledisek organizačního uspořádání, právní formy a úkolů veřejné správy, státní správa a samospráva.
– DRUHY VEŘEJNÉ SPRÁVY
– dělení podle J. Hoetzla – str. 12

– organizační uspořádání:
– neexistuje obecné organizační uspořádání veřejné správy, je takto prováděna ústava toho určitého státu
– územní hledisko – ústřední, oblastní a obecní správa
– věcné hledisko – politická (obecná) a odborná (specializovaná) správa
– z hlediska subjektů – v kontinentálním právu se vychází z toho, že originárním nositelem veřejné správy je stát (=> bezprostřední veřejná správa), který ji může delegovat na jiné subjekty (ty jsou pak vázány ústavou a zákony státu) => zprostředkovaná správa

– podle právní formy:
– zda veřejná správa používá formy veřejného práva (=> vrchnostenská správa) nebo soukromého práva (=> fiskální správa)
– vrchnostenská správa – nařízení, správní akt, donucovací opatření
– fiskální správa – tehdy, jestliže stát nevstupuje do právních vztahů vrchnostensky, ale z pozice rovného partnera ve věcech finančních a státního majetku
– ale vedle nich jsou další správní aktivity, kde podřízení veřejnému n. soukromému právu není jednoznačné

– podle úkolů:
– podle toho, zda vrchnostensky zasahuje nebo zabezpečuje či obstarává (ale ne formou hospodářské výdělečné činnosti)
– rozlišují se oblasti veřejné správy podle úkolů, které mají plnit -> základní oblasti jsou správně politická, správně hospodářská, sociální a kulturní, ekologická X to je příliš rozsáhlé -> proto se uplatňuje hlubší dělení na správní odvětví Klasicky se VS dělí na st. správu (ústřední a místní) a samosprávu (územní a zájmovou).

Hoetzel dělí správu na:
a) vrchnostenskou a nevrchnostenskou,
b) vázanou a volnou,
c) politickou (vnitřní správa) a jiné resorty,
d) fakultativní a obligatorní,
e) správu a správní soudnictví,
f) státní a samosprávu,
g) správu a policii.