Které mechanismy demokracie zakládají prameny ústavního práva ČR? Odpovědnost státu a veřejné moci, druhy této odpovědnosti.

44. Které mechanismy demokracie zakládají prameny ústavního práva ČR? Odpovědnost státu a veřejné moci, druhy této odpovědnosti.
Demokracie lze chápat jako systém vztahů , mechanismus směřující k realizaci svrchovanosti lidu. V tom smyslu také ústavy jako základ normativně upravovaného systému institucí demokracie upravují především systém reprezentativní demokracie , instituce přímé demokracie , základy volebního systému a postavení politických stran v systému demokracie. Z hlediska způsobu výkonu moci obsahují ústavní modely instituce ( orgány ) , instituty ( opatření ) , práva a procedury ( postupy ) , jejichž prostřednictvím se lid účastní na výkonu státní moci.
Ústava ČR zdůrazňuje demokratickou doktrínu jako základ ČR. Určitou obecnou definici této doktríny lze nalézt již v Preambuli Ústavy , kde se konstatuje , že jde o stát založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti. Ústava dále upravuje zásadu reprezentativního charakteru státní moci ( čl. 2) s otevřenou eventualitou přímé demokracie a pluralitu politického systému založeného na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěží politických stran ( čl. 5 ). Politické strany jsou realizací politických práv občanů , jelikož zejména jejich prostřednictvím se občané mohou podílet aktivně na politickém životě.
Demokratické zásady jsou postoupeny celou Ústavou a Listinou práv a svobod. Jedná se zejména o kontrolu vlády v pravidelných volbách , politickou rovnost , politické svobody a vládu většiny , která respektuje práva menšin.
Listina vedle proklamace zásady demokracie především vylučuje vázanost státu na výlučnou ideologii či náboženské vyznání ( čl.2 odst. 1 ). Dalším předpokladem demokratického režimu jsou některá práva a svobody Listinou dále upravená jako osobní svoboda čl. 8 , svoboda pohybu a pobytu čl. 14 , svoboda myšlení , svědomí a náboženského vyznání , vědeckého bádání a umělecké tvorby čl.15 , svoboda projevu náboženství či víry čl. 16 , svoboda projevu a právo na informace čl.17 , dále právo petiční čl. 18 , pokojného shromažďování čl.19 , svoboda sdružování a zakládání politických stran a politických hnutí čl. 20 , svobodného sdružování na ochranu hospodářských a sociálních zájmů a právo na stávku čl. 27, apod. Listina garantuje svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti čl. 22. Originální je ustanovení Ústavou , podle něhož mají občané právo postavit se na odpor každému , kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod vymezení Listinou. Tím Listinou zakládá možnosti „ sebeobrany demokracie “.