Kontrola VS
3. Ochrana před nezákonnou nečinností – obec. úpravu představují lhůty ve SprŘ (10) –
s nedodržením však nejsou spojeny žádné nepříznivé následky pro správu; v ČR
není upravena dozorčí stížnost proti průtahům v řízení;
urč. řešením je:
a) atrakce, na níž však není pr. nárok – v ost. státech se př. upravuje automatická devoluce uplynutím urč. lhůty;
b) vznik oprávnění ex lege, pokud spr. orgán neuplatní námitky v urč. stanovené době – v urč. zvl. zákonech tedy mlčení znamená souhlas spr. orgánu;
c) fikce pozitivního či negativního rozhodnutí – podobný případ, kdy platí, že návrhu bylo vyhověno/byl zamítnut, nevydá-li spr. orgán rozhodnutí ve stanovené lhůtě; v ČR jen zřídka, navíc ve SprŘ a spr. soudnictví lze přezkoumávat jen vydaná rozhodnutí;
d) přijetí úst. stížnosti u ÚS – přijme ji, ačkoliv nebyly vyčerpány všechny opravné prostředky, jestliže v řízení o opravném prostředku dochází ke značným průtahů, z nichž stěžovateli vzniká či může vzniknout závažná a neodvratitelná újma (toto př. nelze ve spr. soudnictví v ČR); ÚS navíc považuje za zásah veřej. moci do ústavně zaručených práv i nečinnost orgánu veřej. moci, jíž je porušováno právo na projednání věci bez zbytečného odkladu;
e) nečinnost profesních komor – u některých se lze ochrany před nečinností domáhat u soudu;
f) náhrada škody – nezákonná nečinnost je nesprávným úředním postupem dle z. 82/98 (17).
