Jakým způsobem dochází k recepci mezinárodních smluv v ČR?

64. Jakým způsobem dochází k recepci mezinárodních smluv v ČR? Pojetí demokratické formy vládnutí, principy.
Čl. 10a Ústavy – 2 odstavec
k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je třeba souhlas Parlamentu , nestanoví-li ústavní zákon , že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu
3/5 souhlasu z obou komor k přijetí mezinárodních smluv a ze Sněmovny jsou 3/5 ( 120 ) a ze Senátu jsou to 3/5 ze všech přítomných ( 48 )
V současnosti je ČR vázána 4000 mezinárodními smlouvami. Po vstupu ČR do EU se mnohé smlouvy budou vypovídat a k novým bude ČR přistupovat. Přehled mezinárodních smluv , kterými je ČR vázána nalezneme ve Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv.
Čl. 63. písm. b
Prezident republiky sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy , sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy
Pojetí demokratické formy vládnutí, principy
demokratické – o tom jak jsou obsazovány klíčové orgány a zda jsou obměnitelné a kontrolovatelné, je o opravitelnosti chyb a o sankcích
orgány musí být voleni a mít jasnou periodu (nesmí zkracovat ani prodlužovat)
kvalita demokratického vládnutí se posuzuje podle rovnováhy funkcí (nikdo nesmí zůstat bez kontroly), i Parlament musí být ústavně omezen a kontrolovatelný = snaha o konkurenci v referendu (v ČR zcela nedostatečná kontrola ústavodárství, co do zákonodárství je Parlament ČR řádně kontrolován AIE)
kontrolní mechanismus:
v ČR důkladně zajištěna soudcovská nezávislost, ale zdlouhavost soudnictví
soutěž politických stran – v moderních systémech je základní metodou v přístupu k moci (dobrovolné samosprávní subjekty – politické strany). Soutěž politických stran je základem polit. systému – zakotvuje pluralitu. Politické strany si regulérně monopolizovaly obsazování st. institucí. Stranické programy každé volby obsahově ovlivňují funkce státu (funkce státu se tedy mění).
územní samospráva – mimo jiné také decentralizace moci (týká se militárních i federativních států). Dělba moci má nejen horizontální (ústřední) dělbu moci, ale i vertikální. Podstata soupeření:
kolik pravomoci regiony získají – na tom závisí síla regionální demokracie
dostatek financí
ochrana samosprávy před zasahováním centra