HLAVA SEDMÁ – ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA

HLAVA SEDMÁ – ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA

 Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky a na kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky

Zákon o obecním zřízení rozlišuje: obce, města, statutární města a hlavní město

Obec = společenství občanů, kteří zde mají trvalý pobyt nebo zde osoba získala čestné občanství
– mají svůj majetek (restaurace, sokolovny, provozovny) a hospodaří podle vlastního rozpočtu
– mohou se slučovat a rozdělovat, mají svůj znak a prapor (nepovinné)
– mají intravilán (zastavená část obce) a extravilán (vše za zastavěnou částí obce)

Samostatnou působnost tvoří územní samospráva = oprávnění územní jednotky obstarat určitým právem vymezený okruh svých záležitostí samostatně, relativně nezávisle na širším společenském mechanismu (státu), jehož je samostatně územně správní jednotka součástí

Orgány obce Zastupitelstvo – rozhoduje o nejdůležitějších otázkách obce, voleni na 4 roky

Obecní rada – výkonný orgán obce (starosta, místostarosta, radní), zřizuje výbory obce (povinnými jsou finanční a kontrolní)

Starosta – zastupuje obec navenek, volí ho zastupitelstvo, je mu ze své funkce odpovědný

Obecní úřad – starosta, místostarosta, tajemník, další pracovníci (účetní, administrativní)