Faktické pokyny a donucovací úkony – charakteristika a členění…

Jiné úkony – pokr.
– programovací úkony:
– různé spr. úkony, které lze označit jako koncepce, plány, prognózy, programy; jejich smyslem je předpověď budoucího stavu

– organizační úkony:
– mohou být samostatné nebo mít jen pomocnou povahu

– doporučení a výzvy:
– tím vykonavatel veřej. správy vyjadřuje svoji představu o vhodném modelu chování adresátů těchto úkonů; může to být návod k aktivnímu, ale i pasivnímu chování
– pokud by s neuposlechnutím doporučení n. výzvy byly spojeny nějaké nepříznivé pr. důsledky, nešlo by již o právně nezávazný správní úkon

– veřejnoprávní ujednání:
– hlavně nezávazná ujednání mezi subjekty nebo vykonavateli veřejné správy; nelze se právně domáhat plnění z těchto ujednání

– procedurální aspekty:
– pr. předpisy většinou neupravují postup při provádění správních úkonů této skupiny
– uplatní se základní pravidla správního řízení – požadavek zákonnosti, materiální pravdy, a to, že správní orgány jsou povinny poskytovat pomoc a poučení
– obranou proti nim je pouze stížnost nebo petice, a nepřímo nárok na náhradu škody
– někdy se úkonu, který je materiálně jiným úkonem, propůjčuje forma správního aktu – cíl je zvýšit ochranu adresáta -> dvě situace:
– pozitivní úkon se provádí jako jiný úkon, zatímco negativní má podobu správního aktu
– forma správního aktu se propůjčuje i pozitivnímu aktu