Faktické pokyny a donucovací úkony – charakteristika a členění…
Bezprostřední zásahy
Mohou směřovat vůči osobám nebo věcem, ke kterým mají tyto osoby vlastnické nebo jiné majetkové právo, slouží k odvrácení nebezpečí, které ohrožuje nebo poškozuje veřejný zájem. Spočívají přímo v efektivním donucování. Jsou uskutečňovány v konkrétních situacích vůči konkrétním osobám, jejichž totožnost nemusí být známa, tyto osoby jsou povinny provedení těchto zásahů nebo jejich důsledky strpět. Jejich účelem je odvrácení nebezpečí, příp. odstranění nebo zmírnění některých následků. Příklad: – hasební zásah
– použití donucovacích prostředků (hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany, obušek, pouta nebo hrozba střelnou zbraní)
Pro realizaci bezpečnostních zásahů jsou stanoveny předpoklady:
1) nebezpečí, které má být odvráceno, musí hrozit bezprostředně a zjevně
2) musí být provedena výzva k upuštění od protiprávního jednání nebo výstraha, že bude proveden zásah
3) nebezpečí nelze odvrátit jinak (subsidiarita)
Právně nezávazné (neregulativní) správní úkony
Nejsou bezprostředně zaměřeny na vznik, změnu, zánik, příp. autoritativní zjištění vztahů správního práva, nemají přímé účinky na právní vztahy. Zahrnují úkony směřující navenek i úkoly směřující dovnitř VS, jednostranné, dvoustranné i vícestranné, konkrétní i abstraktní povahy. Nezavazují adresáty VS, bezprostředně z nich nevyplývá žádné oprávnění či povinnost – v tomto smyslu jsou právně nezávazné. Jejich právní význam spočívá v tom, že:
1) vykonavatel VS má povinnost daný správní úkon provést (opomenutí = nesprávný úřední postup)
2) jiní jednatelé VS jsou povinny obsah projevu vůle VS respektovat při svém rozhodování, pokud by ho v úvahu nevzali, pak je jimi takto vydaný akt nezákonný
3) jsou procesní podmínkou k uskutečnění navazujících správních úkonů, bez nich nelze navazující správní úkony uskutečnit
4) mají kvalifikovaný průkazní význam
