Bezdůvodné obohacení
Bezdůvodné obohacení
Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.
Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný:
1) plněním bez právního důvodu
2) plněním z neplatného právního důvodu
3) plněním z právního důvodu, který odpadl
4) z nepoctivých zdrojů
– povinnost vydat bezdůvodné obohacení není svázána ani s podmínkou zavinění obohaceného, ani s podmínkou jeho protiprávního jednání
– jedná se o prostou povinnost bezdůvodné obohacení vydat, která je vázána na objektivně nastalý stav obohacení, dojde-li k němu bez důvodu
Bezdůvodné obohacení v jiných zákonech
– zákon o rodině má upravenu skutkovou podstatu bezdůvodného obohacení pro případ, že někdo splnil za jiného vyživovací povinnost
– obchodní zákoník zakládá nárok na vydání bezdůvodného obohacení při zásahu do práv k firmě a přiznává týž nárok osobám dotčeným nekalou konkurencí
Obohacení: prospěch, který lze vyjádřit v penězích (věc nesmí mít hodnotu jen pro žalobce,
ale i pro žalovaného)
– nemusí se přitom jednat jen o případy rozmnožení majetku obohaceného, může jít též o situace, kdy se obohacený obohatí tím, že se jeho majetek nezmenší, ač by k tomu došlo, pokud by plnil svou právní povinnost
